Článek
TO DÁÁÁŠ: DEN 3
„Doběhl jsem ve čtvrtek večer asi v deset hodin. Startoval jsem v osm ráno, takže to vychází na čtrnáct hodin, co jsem byl na nohou. Měl jsem malé přestávky, ale nemohl jsem do sebe už dostat ani sušené maso, kukuřici. Dobíhal jsem na dvě jablka a trochu toho masa," svěřil se Kujan v pátek dopoledne.
Plán byl týden, batoh na zádech a žádné restaurace, nákupy při cestě. Mohl využít jen obsah batohu, kde měl vařič, věci na spaní a převlečení. Poté, co příroda dala. Vyběhl v sobotu od pramene Vltavy, k prameni Labe se dostal o den dříve.
„Zakončení proběhlo doslova sežráním dvou housek se salámem a sýrem přímo u pramene Labe, ačkoliv tomu počasí nepřálo, foukalo a také poprchávalo," pospal první minuty odpočinku Kujan.
„Projekt jako takový ještě nekončí, hlavní prioritou bylo získat podporu pro vozíčkáře na startovací bydlení. Ještě jednou všechny moc vyzívám a prosím, aby přispěli. Sbírka bude probíhat ještě týden. Já sám i další přátelé budeme stále přispívat. Díky moc!" vzkázal unavený redaktor Sport.cz.
Kujan se rozhodl podporovat právě hendikepované sportovce poté, co sám prošel těžkou dopravní nehodou a zdlouhavou rehabilitací po poranění páteře. Ačkoli mu někteří lékaři prorokovali, že už si nikdy nezaběhá, už necelý rok po havárii se vrátil k běhání maratónů. Od roku 2012, kdy oběhl kolem dokola ostrovní stát Island, každoročně pořádá běžecké akce na podporu lidí na vozíku. Například loni v rámci Cesty na vrchol se mu podařilo získat pro hendikepované více než 600 000 korun.
