Článek
Co to obnáší dobře se připravit na Apalačskou stezku?
Připravit se na řešení problému, kterému my familiárně říkáme AT [ej tý], představuje hlavně obrovskou porci času. Není to jen o tom odběhat hromadu kilometrů, ale také natrénovat přípravu pro tým, logistiku, jak, kdy a kde se setkat a mnoho dalšího. Být vždy připraven na nejrůznější alternativy je nesmírně důležité (Karl se při svém nejnovějším rekordu s týmem jednou minul, což mohlo být pro celý pokus fatální ‒ pozn. red.).
Jak dlouho trvaly přípravy tentokrát, před úspěšným rekordním pokusem.
S partnery akce jsme na tom pracovali zhruba rok a půl. Celkem jsem stezku při přípravě třikrát navštívil, abych si ještě lépe vštípil do paměti některé úseky a zmapoval situaci pro logistickou přípravu a podpůrný tým.
Jak vlastně vypadal váš podpůrný tým? Kolik členů jej tvořilo?
Podpůrný tým tvořili vždy minimálně tři lidé. Příliš mnoho lidí v týmu je kontraproduktivní. Rád říkám, že méně může být někdy více, o podpůrném týmu to asi platí dvojnásob. Eric Belz byl takovým manažerem supportu. Můj otec zastával „seniorskou" pozici a byl se mnou také většinu času společně s mou ženou Cheryl, Mikem Masonem a jedním dobrým přítelem a ultramaratónským šampiónem jménem Scott Jurek. Bez jejich nezištné pomoci se zásobováním po cestě bych nemohl být úspěšný.
Co jste takhle po cestě jedl?
Podpůrný tým připravoval mnoho různorodých jídel ‒ od kuřete po sendviče, zákusky, slaninu... zkrátka všechno, na co mě popadla chuť. A můžu říct, že nejsem příliš vybíravý. Klíčovým prvkem bylo mít opravdu široké spektrum občerstvení, protože jíst pořád to samé vás za chvíli otráví. Mým velkým favoritem byla zmrzlina.
Co byste označil za hlavní zdroj vaší energie na takové cestě.
Tak cukr jako takový je hlavním energetickým zdrojem společně s tukem, který se spaluje pomaleji. Ať už jsem zhltnul cokoli, přeměnil jsem to na energii.
Jak často vlastně musí člověk při takovém výkonu doplňovat energii?
Okusoval nebo srkal jsem něco skoro pořád. Řekněme každou čtvrthodinu nebo tak něco.
Orientujete svou stravu více na cukry, nebo tuky?
Já se orientuju na kombinaci obou, jen je třeba vědět, kdy je lépe sníst co. Při svém běhu jsem se o tohle moc nestaral. Prostě čím více jsem toho do sebe nacpal, tím lépe se mi běželo.
Co považujete za nejdůležitější věc při přípravě na vícedenní běhy?
Znát svůj tým a dobře zmáknout logistiku.
Myslíte si teď, po úspěšném dokončení, že jste třeba mohl být některý z těch mnoha dní rychlejší?
Běžet rychleji není nutné. Obrovskou roli hraje logistika a to, kde každou noc budete spát. Na dobrodružných výpravách, jako byla tato, není rychlost až tak důležitá. Co je důležité, je vytrvalost a mentální síla.
Čekala na vás v cíli nějaká odměna, prize-money za váš nový rekordní počin?
Ne, žádné peníze, odměny, jen spokojený pocit s tím, že jsem Apalačskou stezku zdolal nejrychleji.
Při zdolávání svého rekordu jste prý 121krát upadl. Bylo to zlé?
Naštěstí jsem si při nich nezpůsobil žádná zranění, většina z pádů byla spíš pro zasmání. Prostě se stane to, že jste už tak unavení, že snadno zakopnete o cokoli a letíte k zemi.
Postihla vás cestou nějaká vážnější zranění?
Měl jsem nějaké záněty šlach v holeních, nic horšího. Nějakým způsobem jsme to ošetřovali, přežil jsem. Zhruba po dvou týdnech jsem byl zase jako rybička.
Nedávno médii probleskla zpráva, že jistá Kaiha Bertolliniová zdolala Apalačskou stezku ještě rychleji než vy, a to dokonce bez podpory. Co si o tom myslíte?
To bohužel nemohu komentovat, nic o tom nevím.
