Hlavní obsah

Muž se směšnýma rukama se vypracoval na šampióna

Londýn

Když ho poprvé viděl kouč Salazar, byl to takový snědý nedomrlec. Uměl docela dobře běhat dlouhé tratě, ale stavba jeho horní poloviny těla byla úplně směšná. Čekala ho dlouhá a namáhavá práce, která se ovšem výborně zúročila. Mo Farah dnes drží evropské rekordy na 1500, 3 000, 5 000 i 10 000 metrů a na půlmaratónské trati. Světově nejrychlejší je na halové dvoumílovce.

Foto: Profimedia.cz

Další zlatá. Jako by to dříče z Británie ještě překvapovalo.

Článek

Poté, co Alberto Salazar začal pracovat s britským atletem, nebyl příliš ohromen silou horní poloviny těla svého svěřence. Možná padla i nějaká ta uštěpačná poznámka. A určitě ihned padl příkaz vzít do rukou činky a makat. Když nebyly po ruce činky, musel běžec klikovat. Brzy bylo jasné, že síla rukou se odrazí v rychlosti.

Dvaatřicetiletý Mohamed Muktar Jama Farah, zvaný „Mo", je dnes váženým občanem Velké Británie. Nebylo tomu tak ale vždy. Narodil se jako jedno z dvojčat v somálském Mogadišu. V metropoli, s níž mají Středoevropané spojené spíše válečné obrázky či stejnojmenné filmové drama o únosu německého dopravního letadla.

Nejprve vyrůstali společně s bratrem Hassanem, když mu ale bylo osm let, jejich cesty se rozdělily. Mo odjíždí za svým otcem do Británie, který se snad jen pošetilostí osudu narodil v Londýně. První atletovou láskou ale nebyl běh, nýbrž fotbal. Toužil se stát buďto pravým křídlem v Arsenalu, anebo automechanikem. Naštěstí si jeho neobyčejného talentu už na základní škole všiml tělocvikář a pak už měly věci poměrně rychlý spád.

• Mo Farah naběhá týdně přes 160 kilometrů.
• Na olympiádě v Londýně 2012 vybojoval zlato na 5000 i 10 000 metrů. Stejný úspěch zopakoval na mistrovství světa v Moskvě o rok později.
• Dvakrát byl Mo jmenován Evropským sportovcem roku, stejné pocty se mu dostalo v Británii hned pětkrát.

Mo je dnes známým a obdivovaným běžcem pro svůj lehkonohý, uvolněný, a přesto dravý běžecký styl, ale i pro svou taktiku. Dokáže se držet nenápadně v ústraní hlavní skupiny a v poslední chvíli zaútočit tak, že jeho rychlost nikdo nedokáže udržet, natož trumfnout. Posledních 400 metrů většinou překonává v čase nižším než 55 vteřin, tedy rychlostí necelých 2:18 minut na jeden kilometr (přes 7 metrů za vteřinu).

Kromě vynikající fyzické přípravy potřebuje běžec ke svým výkonům také velmi silnou vůli. I ta je jeho známou silnou stránkou. „Hovoříme o chlapovi, který má větší srdce, větší koule i většího ducha než jakýkoli jiný atlet, kterého jsem kdy viděl," říká o Farahovi jeho trenér. Sílu jeho vůle si můžeme přiblížit na jednoduchém příkladu: Nejoblíbenějším jídlem Moa je hamburger. Běžecký jídelníček je ale velmi striktní a nesmlouvavý, takže si ho dopřává jen jednou ročně. A co byste pro úspěch byli ochotni obětovat vy?

Související témata: