Článek
Poté, co Alberto Salazar začal pracovat s britským atletem, nebyl příliš ohromen silou horní poloviny těla svého svěřence. Možná padla i nějaká ta uštěpačná poznámka. A určitě ihned padl příkaz vzít do rukou činky a makat. Když nebyly po ruce činky, musel běžec klikovat. Brzy bylo jasné, že síla rukou se odrazí v rychlosti.
Dvaatřicetiletý Mohamed Muktar Jama Farah, zvaný „Mo", je dnes váženým občanem Velké Británie. Nebylo tomu tak ale vždy. Narodil se jako jedno z dvojčat v somálském Mogadišu. V metropoli, s níž mají Středoevropané spojené spíše válečné obrázky či stejnojmenné filmové drama o únosu německého dopravního letadla.
Nejprve vyrůstali společně s bratrem Hassanem, když mu ale bylo osm let, jejich cesty se rozdělily. Mo odjíždí za svým otcem do Británie, který se snad jen pošetilostí osudu narodil v Londýně. První atletovou láskou ale nebyl běh, nýbrž fotbal. Toužil se stát buďto pravým křídlem v Arsenalu, anebo automechanikem. Naštěstí si jeho neobyčejného talentu už na základní škole všiml tělocvikář a pak už měly věci poměrně rychlý spád.
• Mo Farah naběhá týdně přes 160 kilometrů. |
• Na olympiádě v Londýně 2012 vybojoval zlato na 5000 i 10 000 metrů. Stejný úspěch zopakoval na mistrovství světa v Moskvě o rok později. |
• Dvakrát byl Mo jmenován Evropským sportovcem roku, stejné pocty se mu dostalo v Británii hned pětkrát. |
Mo je dnes známým a obdivovaným běžcem pro svůj lehkonohý, uvolněný, a přesto dravý běžecký styl, ale i pro svou taktiku. Dokáže se držet nenápadně v ústraní hlavní skupiny a v poslední chvíli zaútočit tak, že jeho rychlost nikdo nedokáže udržet, natož trumfnout. Posledních 400 metrů většinou překonává v čase nižším než 55 vteřin, tedy rychlostí necelých 2:18 minut na jeden kilometr (přes 7 metrů za vteřinu).
Kromě vynikající fyzické přípravy potřebuje běžec ke svým výkonům také velmi silnou vůli. I ta je jeho známou silnou stránkou. „Hovoříme o chlapovi, který má větší srdce, větší koule i většího ducha než jakýkoli jiný atlet, kterého jsem kdy viděl," říká o Farahovi jeho trenér. Sílu jeho vůle si můžeme přiblížit na jednoduchém příkladu: Nejoblíbenějším jídlem Moa je hamburger. Běžecký jídelníček je ale velmi striktní a nesmlouvavý, takže si ho dopřává jen jednou ročně. A co byste pro úspěch byli ochotni obětovat vy?