Mobilní aplikace versus sporttestery. Jak přesné jsou a co je přesnější?

Takzvané wearables, tedy vychytané věcičky, které můžeme nosit s sebou a na sobě během tréninku nebo závodů jsou dnes ve světě fitness trendem číslo jedna. Je tedy jen logické, že jsou také největším námětem vášnivých diskuzí jak na internetu, tak v uzavřených běžecko-anarchistických kroužcích.

Smartphony, běžecké hodinky s GPS, pulsmetry, smartwatches, fitness-náramky či případně obyčejné, leč klasické trenérské stopky. Z toho všeho si dnes lze vybírat. Mezi přáteli brzy zjistíte, že ačkoli jste běželi stejný závod, a tudíž s největší pravděpodobností uběhli na několik metrů až několik desítek metrů stejnou vzdálenost, údaje na jednotlivých přístrojích se mohou lišit o stovky metrů, v těch nejhorších případech až o několik kilometrů.

Je zajímavé, že mezi běžci několika závodů bylo zastoupeno neuvěřitelných 36 různých výrobců technických pomůcek se 156 různými modely. Ovšem na druhou stranu téměř jedna čtvrtina účastníků nebyla vybavena vůbec žádnými technickými prostředky. Kdo byl, měl na ruce nejčastěji garminy, polary, nebo něco s nakousnutým jablkem. Běžecké hodinky s lokalizačním systémem jsou mezi běžci nejoblíbenější, protože jsou považovány za nejpřesnější. Druhým nejpoužívanějším prostředkem jsou různé aplikace na mobilním telefonu. Mezi nimi jsou nejzastoupenější volná a placená verze Runtasticu následovány s velkým odstupem Runkeeperem, Nike+ Running a Endomondem.

Kdo má ale pravdu? Která pomůcka je nejpřesnější? Na zkoumaných půlmaratonských a maratonských tratích došli němečtí výzkumníci k výsledkům, které dostatečně uklidní rozjitřené vášnivé diskuze: Na těchto tratích jsou mezi sporttestery a aplikacemi pouze malé rozdíly. Oboje je velice přesné (za předpokladu, že GPS v telefonu máte v režimu vysoké přesnosti) a odchylky na takto dlouhých tratích dosahují v průměru desítek či několika málo stovek metrů.

Při výzkumu bylo třeba vzít v potaz i další důležitou skutečnost, které si je vědoma jen malá část běžců. Certifikovaná maratonská trať ve skutečnosti neměří 42 195 metrů, ale o celé promile více, tedy 42 237, 195 metrů! Mezinárodní asociace toto na svých akcích přísně vyžaduje, neboť padne-li rekord, povinně následuje ještě jedno přeměření již certifikované tratě. Aby se předešlo nepříjemným zjištěním, kdy by se mohlo ukázat, že rekordní trať vlastně nebyla celý maraton, přičítá se ke každému kilometru jedno promile (tedy jeden metr) navíc jako pojistka proti chybám a odchylkám v měření.

Podíváme-li se na maraton, zjišťujeme, že sporttestery jsou při zprůměrování velkého množství dat přesnější, mají průměrnou odchylku od reálné hodnoty necelých 100 metrů na maraton. Aplikace jsou na tom s průměrnou odchylkou necelých 650 metrů o poznání hůře. I na půlmaratonské trase si vedly sporttestery lépe. Průměrná odchylka zde činila jen něco málo přes 61 metrů. Druhé nejpřesnější byly chytré hodinky (smartwatches) s průměrnou odchylkou 81 metrů. A třetí nejpřesnější se ukázaly mobilní aplikace s průměrem v odchylce 281 metrů oproti reálu. Nejhůře ze sledovaných dopadly fitness-náramky s průměrnou chybou skoro 740 metrů.