Mladá a krásná Andělská pěst. Kam se probije tato česká panenka?

Na tréninku fyzičky se to rozhodně projevuje. Lukáš mi do tréninkového plánu zařazuje běhání poměrně často a řekla bych, že za tu dobu, co u něj trénuji, se mi fyzický fond hodně zvýšil.

Přiznám barvu, běhání nenávidím. Beru ho jako nutnost k získání fyzičky. Běhání si dokážu užít jenom tehdy, když si běžím v klidu ve svém pomalém tempu se sluchátky na uších a kochám se přírodou okolo.

Teď v období, kdy pomalu přituhuje, využíváme spíš běhání v tělocvičně. V rámci ranních tréninků se nám objevuje buď v podobě překážkové dráhy, krátkých intervalů mezi posilováním nebo běháme na pásu na zahřátí před tréninkem a uvolnění po tréninku. Ven se vydáme většinou dvakrát v týdnu na nějakou delší trasu, což bývá 10 kilometrů se sprinty nebo také až patnáct. V letních měsících naší přípravě vládne "milovaný" běžecký ovál, kde už je to od sprintů přes osmistovky až k dlouhým běhům.

Jsem rozhodně zastáncem rovinek v přírodě. Nejvíce ubíjející je pro mě běhat do kolečka, do kopců a do schodů.

Myslím, že nejvíce to bylo patnáct.

Na běhání využívám aplikaci Nike+, ale spíše proto, abych věděla, jakou vzdálenost jsem uběhla. O časy se pak více zajímá trenér, aby věděl, v jakém tempu jsem běžela. Většinou po tom, co mu čas ve zprávě odešlu, tak ho zapomínám (smích).

Mám za sebou několik běžeckých akcí, ale závod jako takový jen jeden. Do něj mě donutil trenér, šlo o běh kampusem. Musím říct, že trasa závodu byla pro mne pekelná. Nakonec jsem skončila na 4. místě. Příště až přijde Lukáš s návrhem zapsat se na další závod, rozhodně do toho půjdu s větším nadšením. Už kvůli tomu skvělému pocitu, kdy proběhnete cílem a víte, že jste to zvládl!

Lukáš přišel se skvělou nabídkou, otevřel mi nové možnosti a dal mi vidinu více zápasů a nějakého posunu ve sportu. Jako kickboxerka jsem neměla tak časté nabídky na zápasy a stála jsem na místě.

Osobně si myslím, že jsem pod křídly člověka, co si tímhle vším prošel, co tomu u nás nejvíce rozumí a hlavně pod někým, kdo to dokáže dál perfektně předat. V trénincích je přísný a nestane se, že bych od něj nebyla do zápasu připravená.

Trénuji dvakrát denně, v sobotu je to většinou jen jeden trénink a neděle zůstávají volné.

Studuji ergoterapii na fakultě zdravotnických studií na UJEPu. Sladit vše dohromady je těžké, ale ne nemožné. Po ranním tréninku si odběhnu na přednášky/praxi a zakončím to dalším tréninkem. Pak už zbývá jen čas na odpočinek. Je to takový kolotoč, ale život bez dalšího vzdělávání si nějak nedokážu představit.

Těžko soudit, co bude za deset let. U sportovní kariéry chci samozřejmě vydržet, jak nejdéle to půjde. Je pro mě spíše směrodatné, řešit to co je teď a tady než se zaobírat vzdálenou budoucností. Nikdy nevíme, co na nás život chystá.

Ano, ano. Na přezdívku stále slyším. Ze začátku bylo těžké si na ni zvyknout, ale spoustě lidem se líbí a spousta lidí mě tak stále oslovuje.