Článek
Experimentátoři vzali jeden druh obuvi tak, aby všichni měli stejné podmínky. Alespoň na oko. A do jazyků a postranního polstrování do některých zašili malé olověné kuličky. Vznikly tak vlastně další dva druhy boty ‒ o 100 a o 300 gramů těžší oproti výrobní verzi. Skupina dobrých běžců absolvovala bezpočet testů na běhacích pásech i na atletickém ovále. Běžci netušili, že pokaždé váží jejich boty jinak. Důmyslní odborníci totiž zjistili, že člověk rozezná váhu obuvi, jen když ji drží v ruce, nikoli když ji má pouze na noze. Namluvili tedy běžcům, že boty jim kvůli citlivým senzorům musí nazouvat a zavazovat oni.
A výsledky? Energetická náročnost běhu se zvyšovala o 1,11 % s každými 100 gramy navíc. Ovšem, když běžci absolvovali kontrolní závod na 3000 metrů, časy se zhoršovaly jen o 0,78 % na 100 gramů váhy obuvi navíc. Univerzitní tým si byl vědom jednoho faktu: Na pásu, kde se měřil energetický výdej, běhali sportovci pomaleji, na dráze mnohem rychleji. A první důležité zjištění bylo na světě: Velikost efektu dodatečné hmotnosti bot závisí na rychlosti, jakou se běžec pohybuje. Jinými slovy: Čím rychleji se pohybujete, tím se negativní vliv těžší obuvi více stírá.
Následovala idea číslo dvě. Světový rekord v maratónu s hodnotou 2:02:57 byl zdolán (Dennisem Kimettem) v botách o hmotnosti 230 gramů. Podle závěrů vědeckého týmu by úspora 100 gramů na takových botách znamenala snížení výsledného času o 57,54 vteřiny. A kdyby keňský běžec zahodil boty úplně? Úspora 2 minut 12 vteřin a nějakých drobných. Blížíme se k hranici dvou hodin opravdu na ostří nabroušeného skalpelu.
Je tu ovšem jeden malý zádrhel. Se ztrátou obuvi ztrácí běžec také polstrování, které podle předchozích výzkumů stejného týmu zlepšuje výkon o 3-4 %. Nicméně další výzkum téhož týmu ukazuje, že stejného výsledku jako s botami se dá docílit polstrováním závodního povrchu. Stačilo by tedy teoreticky mít okruh s povrchem fyzikálními vlastnostmi odpovídajícím 1 centimetru pěny EVA a dosáhneme ideální kombinace podmínek, kdy obuv váží 0,00 gramů, zatímco výhody polstrování jsou zachovány. Pokud bychom tedy šampiona vyzuli z bot, dali mu k dispozici krytý ovál s dobrým povrchem a bez vanoucího větru, měl by čistě teoreticky maratónskou hranici dvou hodin zdolat.
