Článek
Simona Vlašimská se stala vítězkou Women's Challange 2013, kterou pravidelně pořádá RunCzech.
Ačkoli je mámou na plný úvazek, v běhání našla smysl, který ji žene vpřed, dává sílu. „Ráno připravím svačinu do školy, holky jdou do školky. Obléknu, nakojím miminečka, připravím partnerovi snídani a vybíháme do školky. Tohle je hotové před osmou. Někdy se podaří i nějaký základ pro oběd," přiznává pravidelný program máma, která se ale spoléhá i na partnera.
„Chce to být multifunkční, vše dělat najednou s pěti dětmi a domečkem, to není zase tak jednoduché."
Před roky začala běhat, přitom byla sedm let v invalidním důchodu, jako mladá strávila pět let v nemocnici, prodělala osm operací kolenou. Ale proč se dívat dozadu, když má před sebou časy, které má ráda a užívá si přítomnosti.
| Simona Vlašimská |
|---|
| Do Women’s Challange se přihlásila už v roce 2011, ale nebyla vybrána. Trochu zklamaná se ale přesto dala na běhání, a to ji „chytlo“. I přes to, že z důvodu vážné nemoci jako mladá strávila 5 let v nemocnici a byla 7 let v plném invalidním důchodu. Navíc prodělala celkem 8 operací na obou kolenech. |
„Chci běhat do konce života, ale nikdy jsem neměla ambice překonávat časy. Chtěla bych běhat v pohodě, mít hodně lidí kolem sebe. Ráda si povídám, takže nejraději běhám se ženskými. Moje ambice je běhat pořád a být zdravá," má jasno Vlašimská, která se přišla podívat i na semifinále Women's Challange 2015.
„Holky jsou strašně moc sympatické. Četla jsem jejich medailonky a věřím, že to bude nejsilnější ročník. Myslím, že budou holky fajn. Doufám, že se hodně stmelí a budou dobrá parta. Minimálně jako my."
Z dvaceti semifinalistek byla vybrána patnáctka. Ta bude nyní pod odborným vedením a připraví se na závody. Pro některé možná okamžiky přemlouvání. Ne vše půjde snadno. Hlavní je ale motivace.
Ohromná energie do života
„Záleží na každém. Kdo je individualista, tak se dokáže motivovat sám. Ale v těchto velkých projektech, zvláště když to jsou ženské skupiny a ženský si potřebují povídat. A ony vyžadují kolem sebe další ženský, aby vše mohly spolu sdílet, tam je pak opravdu síla," ví z vlastních zkušeností Simona Vlašimská.
„Musím říct, že v našem ročníku jen tři chtěly uběhnout maratón, ale nakonec jsme uběhly všechny půlmaratón i maratón. Dnes spousta z nich už běhá ultramaratóny. Stále jsme v kontaktu, pořád bezvadná parta," je ráda máma, která od pěti dětí odbíhá k běhu. A právě rok 2013 jí hodně změnil život.
„Celý ten rok byl pro mě nesmírně silný, ohromná energie do dalšího života. Pokud do toho holky půjdou intenzivně, tak vytěží maximum a budou z toho fungovat do konce života."
