Článek
Postavil se na běžecký pás, oblepili ho diodami, připojili k počítači a on se rozeběhl. Výsledek? Výjimečný, těžko pochopitelný. „Chcete-li běžet takto daleko, a tak dlouho jde o super lidský počin," citoval server insideedition.com fyzioložku Nicole Marii Pintovou z University of California San Francisco Medical Centra. Počítače potvrdily to, co už on na vlastní kůži zažil. Karnazes totiž uběhl 560 kilometrů za 80 hodin a tři čtvrtě. A nespal.
Výdrž tohoto třiapadesátiletého běžce je připisována schopnostem jeho těla, které dokáže vyplavovat kyselinu mléčnou ze svého systému. „Nezajímá mě, jak rychle běžím, záleží mi na tom, jak daleko doběhnu," řekl Karzanes, který nemá problém dát si dva maratóny po sobě. Sotva se zapotí, když dokončí necelých devadesát kilometrů.
„Je to jako rozcvička, stále se cítím svěží," pravil také tento muž, který k odkazu na článek v Inside Edition přidal na svém facebooku tuto hlášku. „Někteří by to mohli nazvat vzácnou genetickou poruchou, šílený gen." Něco na tom pravdy patrně bude.
Už na škole byl výjimečný
Běží, nemá křeče, tělo nepodléhá únavě. Takto může běhat nejtěžší závody na světě. Jeho výkony hovoří za vše. Dal padesát maratónů v padesáti dnech v padesáti různých státech USA. Běžel maratón na jižním pólu při teplotách pod -25 °C. Uběhl 238 kilometrů za 24 hodin na běžeckém páse. Běžel 4800 kilometrů přes celé Spojené státy s denními porcemi mezi 65 a 80 kilometry.
Už na střední škole byl výjimečný. Spolužáci uběhli 15 kol na oválu, on jich dal 105. Navzdory schopnostem se vrátil ke sportu až ve třiceti letech. To seknul s alkoholem. Máte chuť se mu přiblížit? Začít můžete už ráno. Tento muž s řeckými kořeny si dává před snídaní maratón. Co stihnete vy?
