Článek
Obecně platí, že ten běžec, který dokáže dlouhodobě udržet vyšší rychlost běhu bez hromadění laktátu, je schopen podávat i lepší vytrvalostní výkony. Z fyziologického hlediska to znamená, že umí jako palivo lépe využívat tuky, kterých je na rozdíl od cukrů v těle dostatek. Naopak překyselení vnitřního prostředí u méně trénovaných běžců, kteří se například při maratonu dostatečně neobčerstvují, je často spojeno s úplným vyčerpáním zásob cukrů (přesněji řečeno svalového glykogenu s důsledkem náhlého poklesu hladiny krevního cukru - hypoglykemií), což se většinou v druhé polovině trati projeví jako prudké zpomalení běhu s pocity slabosti a zrychleným dechem. Běžci takzvaně „dojde šťáva".
Poslední dobou se laktát stal i kontroverzním tématem. Stále je ale ještě nejspolehlivější metodou pro řízení tréninku. Jen je skutečně potřeba laktát nehodnotit izolovaně, ale při interpretaci jeho výsledků zohlednit celou řadu dalších parametrů (jeden z těch nejdůležitějších je tepová frekvence) a skutečností (úroveň tréninku, zdravotní stav, životospráva). V neposlední řadě je důležité rozumět i samotnému sportovnímu tréninku.
Stanovení laktátové křivky lze spojit i s vyšetřením srdce.
Jak vyšetření takzvané laktátové křivky probíhá a jak může pomoci? Vyšetření laktátové křivky vlastně znamená zjištění hodnot laktátu při různých rychlostech běhu. Trénink se podle toho upravuje vzhledem k „palivové nádrži" (cukry vs. tuky), kterou do procesu zapojíme. Trénování se tak může stát mnohem efektivnějším. Určení skutečných tréninkových zón pomůže spalovat tuky nebo zvyšovat kondici bez zbytečného trápení.
| Co je vlastně laktát? |
|---|
| • sůl kyseliny mléčné, v lidském krevním řečišti je vedlejším produktem přeměny glukózy (krevního cukru) na energii |
| • při běhu nízké intenzity je veškerá produkce laktátu ihned přeměněna na oxid uhličitý, vodu a energii, takže se laktát nehromadí |
| • V určitém okamžiku při zvyšování rychlosti běhu už je přísun kyslíku nedostatečný a laktát se začne hromadit v pracujících svalech |
| • současně dochází k překyselení vnitřního prostředí – bolest,nepříjemné pocity, pokles síly, koordinace a techniky běhu |
| • běžec, který dokáže dlouhodobě pracovat ve vyšší intenzitě bez hromadění laktátu, podává i lepší vytrvalostní výkony |
„Podle vyšetřené křivky se pozná struktura vytrvalosti a lze optimálně nastavit metodiku tréninku, jinými slovy zjistíme, kterou vytrvalostní schopnost má člověk dobře a kterou třeba nedostatečně rozvinutou. Nejčastěji chybí obecná vytrvalost. Vidíme dnes spousty horlivců, kteří chtějí běhat hned rychle. Nebo naopak lze poznat, že se člověku připravujícímu se na závod na deset kilometrů například moc nechce do vyšších rychlostí, tedy náročnějších tréninků, které už i trochu bolí," vysvětluje Aleš Tvrzník z Vital Praha, centra zdraví, pohybu a životního stylu.
Odběr krve se provádí z ušního lalůčku a je v podstatě bezbolestný.
Vyšetření zpravidla probíhá na běžeckém trenažeru, na němž se postupně běhá 4-6 intervalů se zvyšující se rychlostí, zátěží. Na jednotlivých stupních se zaznamenává tepová frekvence a hodnota krevního laktátu z odebrané krve z ušního lalůčku. Pro vyšetření stačí jen minimální množství krve a její odběr je v zásadě bezbolestný. Po skončení testu odchází běžec s laktátovou křivkou z naměřených hodnot a s doporučenými optimálními tréninkovými zónami.
Vytvořeno ve spolupráci s Vital Praha.
