Článek
Klíště obecné má běžce rádo. Jejich teplo a pot je schopné vnímat na překvapivě velké vzdálenosti. K tomu mu slouží takzvaný Hallerův orgán, jenž má na koncích svých předních končetin. Klíště pátrající po svém hostiteli pro zlepšení vnímavosti doširoka rozevírá přední pár končetin ‒ doslova vás tak očekává s otevřenou náručí. Stačí pak jen letmý dotek s travinou nebo keřem, případně transportním zvířetem a parazita už máte takříkajíc „v kožichu".
Záliba klíšťat v dobře prokrvených částech povrchu lidského těla běžcům prokrveným z tréninku také příliš nenahrává. O pár kapek krve bychom snad i bez remcání přišli, velkým vykřičníkem je ale možnost přenosu chorob, které nás mohou na dlouhou dobu vyřadit z tréninku a v extrémních případech mohou být i smrtelné (lymská borelióza, zánět mozkových blan).
Jak snížit riziko na možné minimum?
♦ Před klíšťaty nás může částečně ochránit oblečení ‒ s dlouhými rukávy a nohavicemi. Ne že by to pro roztoče byla nepřekonatelná překážka, ale jejich přisátí alespoň ztěžuje. Existuje větší pravděpodobnost, že si klíštěte na oděvu všimnete, než se mu podaří najít si na vás vhodné místo k zakousnutí.
♦ Vyplatí se také nosit oblečení co možná nejsvětlejší. Na něm si cizopasníka všimnete okamžitě a můžete se jej vhodným způsobem zbavit dříve, než z vás udělá svého hostitele.
Would you know a Tick if you had one on you? Please check yourself and your pets after you've been out in the countryside, the sooner you catch a tick and are aware of what to look for afterwards you're more likely to reduce the potential ill effects of Lymes Disease. pic.twitter.com/Inmr1BeOKY
— Front Runner (@FrontRunnerUK) 21. května 2018
♦ V přírodním prostředí zůstávejte nejraději na cestách, z dosahu trávy, listů, větviček a dalších, z nichž by se na vás klíště mohlo dostat.
♦ Po tréninku se vysprchujte a prohlédněte se, zda na sobě nějakého roztoče nemáte.
♦ V případě, že už najdete klíště zakousnuté, postupujte rychle. Dnes už se v žádném případě nedoporučuje klíšťata natírat krémy a podobně ani s ním divoce kroutit po směru nebo proti směru hodinových ručiček. Klíště nemá žádný vrták se závitem, jen sosák se zpětnými háčky. Nejúčinnější způsob je vhodnou pinzetou nebo speciálním přípravkem parazita z rány vytrhnout. Důležité: klíště byste měli pevně uchopit za sosák co nejblíže místa vpichu a neměli jej zmáčknout. Tímto způsobem byste si mohli choroboplodné zárodky přímo vstříknout do těla jako nějakou malou stříkačkou. Ránu dobře zdezinfikujte a místo pozorujte. Může trvat až jeden měsíc, než se projeví příznaky infekce. V případě jakýchkoli abnormalit vyhledejte lékaře.
♦ S odstraněným klíštětem zacházejte vždy jako s kontaminovaným materiálem. Nejlépe uděláte, když jej zabalíte do kousku papíru (papírový kapesník, toaletní papír...) a na vhodném místě spálíte.
♦ Používejte ochranné spreje proti klíšťatům. Nejsou sice úplně stoprocentní a jejich účinek nevydrží moc dlouho, přesto ale představují vítanou pomoc.
♦ Po návratu domů zkontrolujte i své domácí mazlíčky. Jejich srst je klíšťaty oblíbený transportní prostředek.
♦ Pokud to se svojí ochranou myslíte opravdu vážně, zauvažujte i o očkování proti klíšťové encefalitidě.
