Článek
Samotnému závodu dal vzniknout příběh z roku 490 př. n. l. o poslu Feidippidovi, který měl do Athén přinést zprávu o vítězství Řeků nad Peršany v bitvě u Maratónu a po vyřčení věty „Zvítězili jsme!" padnout vyčerpáním mrtev k zemi. První maratón jakožto soutěžní běh byl uspořádán v rámci prvních letních olympijských her v roce 1896 právě v Athénách.
O traťové rekordy v Maratonu se v posledních letech starali běžci z Keni. Současná hodnota zdejšího rekordu je 2:10:37 a je znatelně jinde než nejrychlejší časy například z Berlína. Není divu. Trať klasického maratónu vede z Maratonu do Athén a od 10. do 31. kilometru se vyznačuje stoupáním. Z této trati tedy pravděpodobně světový rekord nikdy nevzejde.
Organizátoři klasického maratónu nyní vydávají zprávu, že letošní ročník zaznamená několik změn. V úterý oznámil řecký lehkoatletický svaz, že pro tento rok nebude schopen zajistit start žádných profesionálních běžců. Pokud by někdo z profíků přeci jen dorazil, bylo by to na jeho vlastní náklady, což lze jen stěží předpokládat.
Federace vzápětí vydává stanovisko, v němž ubezpečuje všechny přihlášené i doposud se chystající běžce, že s úctou k jejich důvěře, které si velmi považují, garantují, že se závod bude konat, a to za všech možných eventualit. Dále organizátoři prohlašují, že vyvinou veškeré možné úsilí, aby zabezpečili ve všech aspektech dokonalý závod včetně úrovně služeb a zabezpečení akce. Athény dokonce počítají s rekordním startovním polem. V roce 2013 se hlavního a doprovodných závodů zúčastnilo kolem 30 000 lidí, letos by jich mělo být ještě více.
Organizátorům v jejich úsilí budeme mocně fandit. Byla by opravdu škoda přijít o jednu z nejprestižnějších běžeckých tradic!
