Kde jsem a co tu dělám, nechápal Vabroušek po probuzení. Pak usínal i ve frontě

Během závodu 65 hodin. Celá Challenge měla trvat 168 hodin, ale zvládli jsme to o půl dne rychleji, protože jsme v Sydney nechtěli čekat na den, kdy mělo být 37 stupňů, a odběhli to hned po přistání ve čtvrt na dvě v noci. Pak cesta z Austrálie domů trvala 27 hodin, podobně na start do Santiaga de Chile, odkud se letělo nákladním Iljušinem na Antarktidu.

V žádném dopravním prostředku nespím dobře, věděl jsem, že to bude problém. Ale ta únava si vyžádala své, takže jsem ke konci už usínal vestoje ve frontě na letišti. Spal jsem tak 3-4 hodiny denně ne úplně kvalitního spánku. Ten se mi povedl jen na pět hodin v Africe, kam jsme měli krátký přelet z Madridu. A když mi zazvonil budík, nebyl jsem schopný si uvědomit, kde jsem a co dělám. Taky se mi ten závod nevydařil, tělo odmítlo spolupracovat, asi si vyložilo, že je po všem a už nebojovalo.

To bylo celý týden. Pro nás byl směrodatný chilský čas, podle něhož jsme odstartovali a který odečítal 168 hodin do konce závodu. Denní režim určovalo, kdy se dostaneme do letadla a jak dlouho trvá let do další destinace. Jak jsme letěli na východ, byly dny ještě kratší.

Jediný hotel byl v té Africe. Jinak se šlo z letadla na start a pak zpátky do letadla. Soupeři v elitní pětce měli aspoň výhodu, že v Americe nemuseli stát v imigračních frontách, já tam strávil hodinu a půl, takže jsem se tam převlékal, chystal si pití…

V Antarktidě bylo až minus třicet, nejteplejší byl předposlední závod v Dubaji, kde bylo 34 stupňů, takže rozdíl 64 stupňů. Na zimu jsem byl připravený, v minus dvaceti se dalo trénovat i u nás, na rozdíl od maratónu na severním pólu jsem ani nevyužil přípravu v mrazírnách. Na horko jsem se trochu chystal jen v prosinci, kdy jsme se s rodinou plavili v Asii, tak jsem na palubě lodi absolvoval několik tréninků v podmínkách blížících se třiceti stupňům.

Pozvaný jsem byl jako jediný, ostatní museli sehnat 36 000 euro jako startovné. Pořád je to nejlevnější způsob cesty kolem světa, ale moc toho nevidíte. (úsměv) A za rok? Spíš mě láká zase něco nového, třeba mistrovství světa v Ultramanu (ve třech dnech 10 km plavání v moři, 421 km na kole a 85 km běhu).