Článek
„Objevili jsme, že oxidy zinku (ZnO) v dávkách relevantních pro běžně připravovaná jídla z konzervy mohou během jednoho dne změnit způsob vstřebávání živin v lidském zažívacím traktu, změnit geny buněk zažívacího traktu a ovlivnit tvorbu bílkovin," shrnula Gretchen Mahlerová, docentka bioinženýringu. Podle ní se nanočástice oxidu zinečnatého našly na vnitřní vrstvě konzerv, kde jsou využívány pro své antimikrobiální účinky. Také zabraňují vzájemné interakci kovu konzervy s jídlem s obsahem síry.
Studie zahrnovala konzervovanou kukuřici, chřest, tuňáka a kuře a zaměřila se na zjišťování, jaké množství částic se dostane přímo do jídla. Výsledek byl překvapující: Jídlo obsahovalo stonásobek povoleného maxima zinku pro lidskou konzumaci! To samozřejmě nezůstává bez vlivu na lidský organismus. Už dříve se prováděly studie na účinek nanočástic v lidském trávicím traktu, ale ty se zaměřovaly výhradně na obrovské, toxické dávky vedoucí až k odumírání buněk. Nová studie zkoumá funkci buněk po setkání s nanočásticemi v takovém množství, v jakém se s nimi můžeme potkat v běžném životě.
Podle ní se nanočástice mají tendenci usazovat v zažívacím traktu a zapříčiňovat přetváření buněk vedoucí k nižší schopnosti absorpci živin. Buňky epitelu například ztrácejí mikroskopické výběžky, které zvětšují plochu buňky pro lepší vstřebávání látek z potravy. Zároveň se zvyšuje jejich zánětlivost a propustnost, což zjednodušeně řečeno znamená, že buňky pak do krve mohou propouštět i látky, které by se tam dostávat neměly.
Výzkum zatím proběhl jen v laboratorních podmínkách, takže není zcela jasné, jaké následky by mělo dlouhodobé vystavení zažívacího traktu takovým nanočásticím. Doposud výzkum probíhal pouze na buněčných strukturách in vitro, nyní vědci zkoumají účinky nanočástic na živých slepicích. Už teď je ale zřejmé, že by se běžci i ostatní lidé měli konzervované potravě pokud možno co nejvíce vyhýbat.
