Článek
Ani ne třicetiletý jamajský rodák vynikal ve sportu už jako malý chlapec. A historii sprintu začal přepisovat už právě v roce 2002, kdy vyhrál zlato na dvousetmetrové trati na MSJ před domácími příznivci v Kingstonu a jako patnáctiletý získal Rising Star Award (Vycházející hvězda). Usain Bolt se stal prvním člověkem, který si vybojoval „double double" a vyhrál jak na 100, tak na 200 metrů na dvou olympiádách za sebou (2008 a 2012). Jeho rekord na 100 metrů, famózních 9,58 vteřiny z mistrovství světa roku 2009, je stále platný.
V čem spočívá Boltovo tajemství? V odpovědi se kříží nesrovnatelný přirozený talent a obrovské množství píle a dřiny. Od přírody má Bolt vysoké tělo a dlouhé končetiny. Pro mnohé by to spíše byla nevýhoda, on z toho dokáže těžit. Zatímco většina sprinterů musí stometrovou trať nacpat do svých 45 kroků, on ji zvládne v pouhých 40.
Síla a rychlost
Síla a rychlost jdou u Usaina Bolta ruku v ruce. Pokud chcete běhat rychle, musíte trénovat rychlost. A pokud chcete mít sílu, budete v posilovně trávit dlouhé hodiny. To atlet dobře ví. Mrtvý tah, vzpory, dřepy s činkou, skoky na bednu, sprinty se zátěží jsou jeho téměř každodenním chlebíčkem. Bolt je minimálně třikrát týdně v posilovně, kde si dává intenzivní 90minutový trénink se zkracovačkami, zdvihy, rotacemi. „Hodně makám taky na zakopávání a přednožování," říká k tomu atlet.
Někteří odborníci tvrdí, že velikost Boltova těla s sebou přináší další velkou výhodu. Má větší plochu povrchu těla, a to mu prý umožňuje rychleji se zbavovat přebytečného tepla a jeho svalům pracovat lépe a po delší dobu. To je ale spíše už takový technický detail. Nic nemění na skutečnosti, že chce-li někdo běhat průměrnou rychlostí přes 37 kilometrů v hodině, musí opravdu hodně makat, ať už mu bylo shůry dáno, nebo nikoli.
