Článek
Už před pátečním termínem hlavního závodu se skupina ortodoxních židů veřejně hlásila ke svému úmyslu narušit mezinárodní závod. Důvodem byla jejich nespokojenost se zatčením souvěrce, jenž odpíral vojenskou službu, která je jinak ve státě povinná pro muže i ženy. Ze závažných důvodů týkajících se náboženského přesvědčení je v Izraeli možné dostat z této povinnosti výjimku. Dotyčný ovšem zcela odmítl podstoupit patřičný byrokratický proces k jejímu udělení.
„Jeruzalémský maratón nebude nikomu sloužit jako rukojmí. Celý problém vnímáme velmi vážně a nehodláme ustupovat ani teroristům, ani nikomu jinému, kdo chce celou akci využít pro svoje vlastní účely," znělo tvrdé prohlášení z úst starosty města Nira Barkata.
Policie varovala, že bude tvrdě postupovat proti všem narušitelům mezinárodního závodu. Ke střetu s ortodoxní skupinou nakonec přesto došlo. Ta se ke konci akce pokusila vážně ohrozit její průběh a zablokovat trasu. Muži v uniformách ovšem rázně zakročili. K ohrožení závodu nedošlo. Na čtyři desítky lidí bylo zadrženo.
Druhou silnou skupinou narušující závod ve městě slavícím 50. výročí sjednocení byly palestinské veřejné výbory. Ty chtěly upozornit na své přesvědčení, že Jeruzalém samotný ani kulturní, společenské a sportovní akce v něm pořádané nejsou neutrální, ale jsou součástí okupačních aktivit. Policie musela několik ulic a čtvrtí ve východní části města uzavřít, k vážnějším střetům ale nedošlo a za celý den nebyla hlášena ani vážnější zranění při střetech s policií.
Jeruzalém se snaží vystupovat jako normální kosmopolitní město, což podtrhuje i zhruba 50% účast zahraničních běžců při samotném závodě. Jerusalem Marathon se poprvé běžel v roce 2011. Ani tehdy se ovšem událost neobešla bez incidentu. Dva dny před startem vybuchl poblíž trasy závodu nástražný systém. Mnoho desítek lidí bylo zraněno, jedna osoba zemřela. Prvního ročníku kopcovitého závodu se účastnil také zástupce redakce Běhání.
