Článek
Podobně jako losos, také úhoř putuje z řek do Sargasového moře, kde se tře. Vrací se pak opět zpátky do sladkých vod. Zatímco ti mladí dlouho vypadají jako rybky, při svém návratu domů, který trvá až čtyři roky, nabývají své hadí podoby.
Úhoř má vynikající jemné maso. S přípravou je sice trochu práce a zejména v oblasti hřbetu má hodně malých kostí, výsledek ale stojí za to. Nemilým překvapením bylo, když jsme se dověděli, že kůži je třeba oloupat. Proboha, jak??? Naštěstí v době chytrých mobilů to nebyl problém zjistit: Naříznout za hlavou, vzít na to kombinačky, a trochu se s tím poprat. Jeden drží hlavu, přičemž druhý táhne kůži. Po prvních pěti centimetrech zdravého vztekání sundáme zbytek kůže jako ponožku. Ještě tedy, že jsme si k moři vzali kombinačky. Prvotní cíl však nebylo stahování úhořů, ale případná pomoc dětem se skládacími koloběžkami.
Věděli jste, že úhoří krev je jedovatá? Obsahuje ichtyochemotoxin, který vyvolává otravu podobnou jako jed zmije. Nicméně můžete být klidní – tepelnou přípravou úhořího masa se jed spolehlivě zničí (dochází k tomu při 60 °C).
Úhoř na česneku
Je libo na pánvi, nebo na grilu? Staženého a vykuchaného úhoře zpracujeme dále buďto na pánev (stočíme do kruhu), nebo na gril – nakrájíme na špalíčky (ne moc dlouhé, aby se neohýbaly). V létě samozřejmě vítězí druhá varianta, a tak jsme kousky promíchali s trochou olivového oleje, s rozetřeným česnekem, kořením na ryby a trochou soli. Vše lze ještě posypat česnekem nakrájeným na plátky, můžeme přidat kousek rozmarýnu. Několikrát otočíme – a je hotovo. (Na pánvi se pak dělá podobně ochucen na másle s přidáním trochy bílého vína). Bude chutnat s grilovanou zeleninou nebo bramborem.
