Článek
Spánek je základní fyziologickou potřebou. Spát prostě musíme, abychom dokázali obnovit energii. Ve spánku spotřebováváme nejméně energie, odpočívají svaly i orgány. Snižuje se tělesná teplota, klesá krevní tlak, zpomaluje se dýchání, mizí či snižuje se funkčnost některých smyslů.
Průměrná délka spánku u člověka činí sedm až osm hodin. I tady však platí individuální potřeby, někteří lidé potřebují spát deset hodin denně, některým stačí šest.
Pro běh je ideální osmihodinový spánek, ospalost vás ve výkonu zaručeně zpomalí. Vědecké výzkumy dokazují, že nedostatek spánku jednoznačně ovlivňuje sportovní výkon. Eve Van Cauter z univerzity v Chicagu například pozoroval skupinu mladých mužů. Každý z nich postupně během několika dní absolvoval spánek o různé délce - čtyř až dvanáct hodin.
Výsledek?
V průběhu šesti nocí, kdy mladíci spali v průměru čtyři hodiny, u nich značně poklesla účinnost metabolismu glukózy a to až o závratných 40 procent. Tím dochází ke zhoršenému využívání energie při zátěži a tím pádem i pokles výkonnosti.
Nedostatek spánku má navíc vliv i na zvýšení takzvané inzulínové rezistence - tkáně se stávají méně citlivé na hormon inzulin. A jsme znovu u výkonu, protože tělo zpomalí doplňování zásob glykogenu, který je hlavním hnacím motorem při vytrvalostní zátěži.
Už dlouho se ví, že nevyspalí lidé dosahují mnohem horších výsledků také v testech inteligence, paměti, pozornosti a rychlosti reakce.
Důležitá však není jen celková délka spánku, ale jeho kvalita - právě ta je zodpovědná za syntézu růstového hormonu a ten zase ovlivňuje výstavbu svalové tkáně. Je nejvíce vylučován během hlubokého a nepřerušovaného spánku.
Důležitá je kvalita
Vědci například dokázali, že pokud budou sportovce budit každých devadesát minut, oprava poškozených svalových vláken se prakticky zastaví. Naopak pokud sportovec přidá hodinku navíc, má to na jeho svalová vlákna pozitivní vliv.
Platí jednoznačné pravidlo: čím větší zátěž během dne absolvujete, tím déle byste měli ve spánku odpočívat. Například můžete přidat deset minut spánku za každý kilometr navíc. Pete Pfitzinger, bývalý americký olympionik a dnes fyziolog, dokonce tvrdí, že běžci by měli spát devět a půl hodiny.
Spánek je tedy jednou z nejcennějších devíz, kterou máme. Pozitivně působí na náš běžecký výkon, ale platí to i obráceně. Díky běhání se vám bude spát mnohem lépe. Australští vědci zjistili, že běžci oproti jiným sportovcům i běžné populaci, usínají nejrychleji.
Tak spěje sladce...
