Hlavní obsah

Gondík shodil 20 kilo, rád by vyrazil trénovat do Keni

Praha

V práci, ve volnu, na tiskové konferenci. Jeho společenským oblekem je běžecký úbor. Moderátor, herec, bavič a zpěvák Dalibor Gondík propadl běhání. Na představení O2 Pražské štafety 4x5, která rozhýbe Stromovku v úterý 19. dubna odpoledne, přiběhl, poté zase odběhl. „Ráno jsem si dal s kamarády čtrnáct kilometrů. Ještě se chci proběhnout na Petřín,“ usmíval se.

Foto: RunCzech

Hvězdy, které vyrazí na štafetu do Stromovky.

Článek

Kolik kilometrů dáte měsíčně?

Snažím se dávat tři sta, ale v březnu jsem se hryznul, dal jsem pět set.

Není to už závislost?

Asi to je závislost, ale beru to tak, že si běháním cvičím vůli.

Takže také poznáváte boj s leností?

Jasně, taky se mi nechce. Někdy je den strašně narvaný, ale naučil jsem se stavět kalendář. A ne jen já, ale i lidi, kteří mi dávají práci. Vědí, že potřebuji hodinu a půl pro sebe, v dabingu mám třeba i ručníky, věci na převlečení.

Máte vůbec den v týdnu, kdy nevyběhnete?

Ne, ne. Pokud není extrémní pracovní den, nejsem takový blázen, ale jinak každý den běhám.

Pamatujete si, kdy jste naposledy neběžel?

Sám jsem si naordinoval den po pražském půlmaratónu, ale předtím ...

Stačí mi rok...

(smích) To bylo někdy mezi Vánocemi.

Vy jste měl zdravotní problémy, je běhání to pravé, co jste našel, baví vás a drží?

Asi jo, trochu jsem měl fyzický a psychický propad, ale běhání mě strašně srovnalo a denně mi pomáhá.

Běháním jste hodně kil shodil, kolik vážíte?

Teď mám 65 kilo.

Ty vám vyhovují?

Ze srandy jsem přemýšlel, že bych chtěl míň, abych byl rychlejší.

Takže takový recept od Jiřího Homoláče, který trénoval v Keni a zhubnul?

Já jsem s ním mluvil, jenže už mi je šestačtyřicet let, ale je pravda, že jsem na to myslel, protože profesionální běžci pracují i s váhou. Každý kilo je znát, uvažoval jsem o pěti. Podíval jsem se na tabulky BMI, pět by ještě šlo, nešlo by o žádnou podvýživu. Já dal dolů už dvacet kilo, pět už nepůjde. Teď se cítím lehký, je mi fajn.

Běháte kvanta kilometrů, nezkoušel jste si třeba tempo Keňanů, kteří běhají půlmaratón za tři minuty kilometr?

Pro mě to je nemyslitelný. S Jirkou jsem se domlouval, on byl tři měsíce v Keni, že bych tam s ním příští rok hned jel, vnutil jsem se mu, zajímalo by mě, jaké to tam je, četl jsem o tom dost knížek. Zkusil jsem si vedle nich běžet, ale po sto metrech jsem toho měl toho docela dost. Jirka říkal, že bych s nimi kilák uběhl, ale nemyslím si. Já běžel kilometr za čtyři minuty a považuji to za šílený běh.

Jaký je váš nejlepší čas na půlku?

Dal jsem 1:27. Oficiálně jsem třeba maratón nikdy neběžel, to jsem si dal sám. Celý maratón už je moc. Dvacet si dám odpoledne, když si vyběhnu, ale na maratón se musí vymyslet příprava, jídlo. Úplně mě tohle neláká. Neláká mě vsadit se v práci, na to já prdím. Abych měl tento milník, to já považuji za naprostý nesmysl.

Za pár dnů běžíte ve Stromovce štafetu 4x5 kilometrů, s kým budete v týmu?

Poběžím s Aduš (sestrou) Alešem Hámou a Jakubem Wehrenbergem, ale já to celé poběžím s nimi. Odběhnu si celých dvacet kilometrů. Takto jsem běžel půlmaratón i s Romanem Šeberlem, pěkně jsme si pokecali, já si rád povídám. Já běhání beru jako zábavu, zdravím lidi kolem sebe.

Související témata: