Článek
Nová studie, kterou provedli na univerzitě v Montaně, byla publikována v International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. Její prostý a jasný závěr zní: Mezi tradičními sportovními suplementy a rychlým občerstvením není vůbec žádný rozdíl na úrovni pozátěžového doplňování zásob glykogenu.
Šlo o velmi malou studii, v rámci níž byl krátkodobě sledován tucet cyklistů, navíc pouze mužů. Ihned se nabízejí minimálně tři úrovně pro možnou kritiku. Nicméně dejme nejdříve slovo expertům provádějícím výzkum. Všichni cyklisté absolvovali dva nezávislé testy v náhodném pořadí. Nejprve se zúčastnili devadesáti minutové jízdy, aby v organismu došlo k vyčerpání glykogenu. Následovala čtyřhodinová regenerační pauza. Ihned po výkonu a dále dvě hodiny po něm byla sportovcům poskytnuta strava buď z tradičních sportovních zdrojů (Clif, Powerbar, Gatorade), nebo typicky fastfoodového ražení (hranolky, hamburgery, bramboráky). Po uplynutí čtyřhodinové relaxační fáze absolvovali testovaní dvacetikilometrovou časovku.
Následovala svalová biopsie (odebírání částí tkání) a rozbory krevních vzorků. Vědci nebyli schopni nalézt mezi dvěma skupinami s různou stravou žádné rozdíly, týkající se krevního cukru nebo vývoje hladiny inzulinu v krvi. Ani rychlost a kvalita doplňování glykogenu nevykázala rozdíl. Ba co více, rozdíly se neukázaly ani při výkonech v závěrečné časovce. Podtrženo, sečteno: Je jedno, jestli si dáte hamburger, nebo sportovní tyčinku a nápoj. Žádný rozdíl nečekejte.
Je to opravdu tak jednoduché? Ano, je v tom jen malý háček. „Desítky nejrůznějších médií převzaly výsledky naší studie, ale ne všechna ji správně interpretovala," říká Brent Ruby, vedoucí experimentu a ředitel univerzitního Centra pro zátěžovou fyziologii a metabolismus. „Účastníci naší stude jedli malá množství produktů rychlého občerstvení, nespořádali XXXL menu burgerů a hranolek. Klíčem k dobrým výsledkům je přiměřenost," podtrhuje Ruby.
