Článek
Ano, další výzkum, kterých jsou zástupy, ale proč se nepodělit o zjištěné, když nakonec nemusí jít až o takový problém.
Výzkum prokázal, že vysoká intenzita trvající déle než jednu nebo dvě hodiny může přetížit nejdůležitější lidský orgán, tedy srdce. „Roky nadměrného cvičení, běhání mohou narušit srdeční tkáně," zveřejnil server cbsnews poznatek ze studie. V některých případech může zjizvená tkáň vytvořit možnost nebezpečného a nepravidelného srdečního rytmu, kde může dojít i k náhle smrti.
Nejen že dlouhé běžecké distance mohou poškodit srdce, ale maratónští běžci musí také překonávat náročné klimatické podmínky, se kterými se tělo musí vyrovnávat. Máme tu úpal, dehydrataci, vyčerpání. Vše, co organismu neprospívá.
Běžci žijí déle
Studie zveřejněná v časopise Journal of American College of Cardiology zase sledovala 55 000 lidí ve věku 18 - 100 let. A to více než 15 roků. Bylo zjištěno, že běžci žili v průměru o tři roky déle, než lidé, kteří vůbec neběhají.
Když jsme u americké studie, tak právě lidé za velkou louží dvakrát patrně nelpí na svém životním stylu, který není nejzdravější. Do práce dojíždějí auty, v práci sedí v kancelářích většinu dne a téměř 50 miliónů Američanů se nedaří přimět k nějaké každodenní fyzické aktivitě. A každý asi ví, nejen v USA, že sedavý způsob života je spojen s vyšším rizikem zdravotních problémů.
Běhání nebo dokonce i procházky několikrát týdně přispívají k našemu zdraví. Tedy, co je střídmé, je bohulibé, patrně.
Běh jako forma meditace
„Běh na dlouhé tratě je trochu jako forma meditace. Byl to způsob, jak se dostat po rakovině zpátky ke zdraví. Začal jsem půlkilometrovou chůzí, poté jsem přešel na běh se stejnou vzdáleností, následovalo více kilometrů. Tyto denní cíle mi pomohly vrátit se a vybudovat opět sílu," říká Ethan Zohn, který má za sebou čtyři maratóny a jeden ultra maratón.
Podle něj je běhání část něčeho, co je větší než on sám. Však také běhá, aby nepomáhal jen sobě. „Běh je něco většího než já, běh pro charitu mi dává smysl života."
Milióny pro charitu
Studie ukázaly, že lidé, kteří dobrovolně pomáhají ostatním, jsou šťastnější, mají větší sebevědomí, méně depresí a nižší hladinu stresu než ti, kteří toto nedělají. Někdo běhá rád maratóny, další dává přednost lesu, menším skupinám, jiný běhá úplně sám a čistí si hlavu.
V roce 2011 maratón v New Yorku zvýšil částku o 34 miliónů dolarů pro 190 neziskových organizací. Maratón v L.A. přinesl přes 2 milióny pro charitu. Sečteno a podrženo: Když nechcete běhat pro sebe, zkuste to pro jiné.
