Co dělat při napadení psem aneb Bílý tesák útočí!

Statistika říká, že každý zkušenější běžec už nějaké ty opletačky se čtyřnohým, prý dobrým přítelem člověka, už zažil. Například ve Spojených státech amerických evidují každý rok 4,7 milionu napadení člověka psem. Každý pátý takový případ končí v nemocnici, 17 z nich dokonce smrtí napadených. Zajímavostí také je, že 55 % smrtelných případů má na svědomí jediné plemeno ‒ pitbull.

Jak říkají už sami lékaři, profylaxe, prevence je lepší než operace. Pokud se tedy chcete vyhnout nepříjemným zážitkům, základem vašeho přístupu bude vybírat si k tréninku místa, na nichž je pravděpodobnost setkání se čtvernožcem nejmenší. Sledujte neustále cestu před sebou. V případě potřeby můžete v dostatečném předstihu změnit směr nebo přeběhnout na druhou stranu ulice. Při běhu si nehrajte s mobilem ani nepoužívejte sluchátka. Pozornost věnujte tomu, co se děje okolo vás. Dobré je také běhat ve více lidech. To už vyzkoušelo už mnoho rohatých zvířat před námi: Větší stádo = větší bezpečí.

Pokud se s hafanem už potkáte, zkuste vyčíst z řeči jeho těla, zda jej vaše přítomnost nerozdráždila. Pokud bude:

- mít napjaté tělo, naježenou srst a vztyčené uši

- hlasitě vrčet

- mít vyceněné zuby

- sledovat vás intenzivním, upřeným pohledem

- při vrčení a štěkání couvat

- mít ocas vysoko vztyčený, případně s ním mrskat intenzivněji,

je nejvyšší čas zpozornět. Raději se vyhněte bližšímu kontaktu. Zároveň se ale vyvarujte zbrklého útěku navíc s otočením se k útočníkovi zády. To by si zvíře mohlo interpretovat jako znamení, že přijímáte roli jeho kořisti.

Při pronásledování zkuste nejprve zastavit, stát na místě a ruce zkřížit před hrudí. Odborníci tvrdí, že to je nejlepší. Tak můžete případně v praxi ověřit, zda je to pravda. Ke krátkému rychlému běhu se rozhodněte pouze v případě, že na jeho konci na vás čeká nějaká překážka, za níž se můžete schovat, případně na ni vylézt. Plot, strom, kontejner, auto, lavička... Vyhněte se přímému očnímu kontaktu se zvířetem. Ten totiž šelmy interpretují jako výzvu k boji. Nikdy se neotáčejte zády. Pokud se do vás pes nezakousl, můžete mu zkusit pevným a sebevědomým hlasem udělit nějaký vhodný příkaz. Například neutrální „Domů!", oblíbené „Fuj je to!" nebo laškovné „Kdepak je páníček?" Pokud je ten v dohledu, možná bude on vaší záchranou. Zkuste ho na svou svízelnou situaci upozornit.

Pokud jste běžcem natolik uvědomělým, že s sebou něco takového máte, můžete použít i pepřový sprej. Snad bude na zvíře fungovat lépe než ty z videí na internetu, na nichž se postříkané osoby tváří, že si něco takového mažou každé ráno na chleba a hned ve dvou vrstvách.

Pokud už k napadení dojde, máte ještě šanci nabídnout psisku na žvýkání něco jiného než svou vlastní tělesnou součástku. Když to stihnete, možná si šelma vystačí s vašimi zánovními trekovými hůlkami, rukávem bundy, batohem nebo klackem. Pokud dojde k nejhoršímu a kontakt se psími zuby je nevyhnutelný, opět je lepší dobrovolně nabídnout předloktí či lýtko, než se domů vracet se psem zakousnutým třeba do krku. S už zakousnutým psem se nikdy nepřetahujte, jen si zhoršíte zranění. Raději postupujte vpřed a na útok odpovězte útokem. Kopejte, bijte psa čímkoli, co máte po ruce, do zadní části hlavy, čenichu, krku. Bijte, škrťte, teď už není na co čekat. Neustávejte, dokud se situace nevyřeší ‒ ústupem psa nebo jeho znehybněním. Nezapomeňte také neustále křičet, dost možná upoutáte pozornost někoho, kdo vám bude schopen pomoci.

Pokud vás zvíře dostane na zem, stočte se do klubíčka, kolena těsně přitiskněte k břichu, ruce dejte za hlavu. Ochráníte tak měkké tkáně břicha, krku a obličeje. Dlaně sevřete v pěst, abyste ochránili prsty. Dál už je potřeba jen nasadit modlitbu k božstvu, které je vám aktuálně nejvíce nakloněno.

Po útoku je třeba co nejdříve vyčistit a zdezinfikovat rány a vzpomenout si, jestli nemáte propadlou tetanovku. Nejlépe asi zavolat záchranku a policii. Majitel psa nese za svého miláčka a jím způsobené škody plnou zodpovědnost.

Přejeme vám, abyste tyto rady nikdy nepotřebovali!