Článek
Ve skutečnosti není na světě příliš mnoho běžců, kteří by slavný závod Badwater Ultra vůbec dokončili, natož pak vyhráli. Dean Karnazes nebo Scott Jurek patří do skupinky těchto vyvolených. A tam, kde se vám přes den začnou pod nohama tavit podrážky bot, když se zastavíte nebo neběžíte po bílé postranní čáře, se sourozenci Scott a Rhys rozhodli podrobit zkoušce svou bratrskou lásku.
Nepodcenit přípravu
Starší Scott (34 let) a mladší Rhys (27) Jenkinsové nejsou v ultra výzvách žádnými nováčky. Mají toho společně spoustu za sebou. I třeba epických 75 maratónů v řadě. „Chtěli jsme si dát nějaký závod v nejnáročnějších podmínkách. A kápli jsme na tohle," říkají svorně. Věděli, že přípravu nesmí podcenit. Sedm hodin týdně trénovali v sauně. Každý týden naběhali 160 kilometrů a pravidelně chodili posilovat.
Aby nepodcenili vůbec nic, navštívili také jednoho z ostřílených borců, který Badwater Ultra běžel už čtyřikrát. Poradil jim třeba, ať si se stravou nedělají příliš velkou hlavu a jedí prostě to, co jim chutná. A tak zastavují hned u nejbližšího fastfoodu a každý do sebe nacpe pět cheeseburgerů na posezení. Na běžeckou trasu si kupují celý stoh pizzy a hromadu bramborových lupínků. Ne všechny rady ale byly tak příjemné. Vzhledem ke smrtícím teplotám je v Údolí smrti nutné nevystavovat se slunečnímu záření příliš dlouho a dělat pravidelné pauzy.
Děs a hrůza!
I přes veškerá ponaučení a rady mladší z bratrů po sedmdesáti kilometrech odpadává. Scott k němu dobíhá, když leží vedle cesty. „Nejprve vypadal v pohodě. Pak začal plácat nesmysly, což teda u něj není zase až tak neobvyklé, a pak upadl do bezvědomí. Bylo to hodně strašidelné," popisoval později Rhysův bratr. Přesto se jim podařilo navázat a pokračovat v cestě. Scott si však později vážně zraňuje koleno a pro něj osobně výzva tímto končí.
Druhé kolo, tedy Badwater Ultra od cíle do startu, si Rhys už dává sám. Po 107 hodinách a 270 mílích slaví úspěch. Je prvním Britem, který absolvoval takzvaný „Death Valley Double". A s bratrem už zase chystají nějakou pořádnou výzvu. „Nejsme typičtí běžci, máme rádi své pivko a pořádné jídlo. Ale akce jako tyhle jsou o fyzické stránce jen z dvaceti procent, zbytek běžíte hlavou," říkají k tomu extrémní bratři.
Zdá se, že jim hlava funguje dobře. Tak tedy dobrý běh, ať už se budete prohánět kdekoli!