Článek
Kdo bude další, kdo narazí?
Kdo se nepřipraví, v kleci narazí!
Jan Malach při soustředění v Americe.
Jan Malach vs. Josef Král. Kdo vyhraje?
Kolik jste měl kilo, když jste začal redukovat váhu na zápas?
Měl jsem 87 kilo. Nejdříve jsem vyřadil sladké a dostal se na 82, teď jsem sesekal sacharidy na 50 gramů denně a mám 80 kilo. Zápas půjdeme do 73 kil, nebo do 70 kil. Pokud padne druhá varianta, za měsíc shodím 17 kilo.
Co vám říká tělo na takový sešup?
Zatím dobrý, jiné to bude až v poslední fázi, kdy je odvodňování.
Zbavit se tolika kil nejde jen stravou, ale i aerobním cvičením, což je u vás běh. Jak často zařazujete běhání do tréninku?
Během shazuju hodně, samozřejmě, běh ničím nenahradíte. Naštěstí mi zůstala fyzička na delší běhy, když jsem celý mládí běhal na běžkách. Teď když běhám, tak hlavně čtyřstovky a kratší sprinty.
Kam jste to dotáhl s běžkami?
Běhal jsem s kluky, kteří jsou teď v reprezentaci, ale to bylo v žácích. Mám druhé, třetí místo z mistrovství republiky, ale nikdy jsem nevyhrál.
Zařazujete delší tratě do tréninku, abyste získal vytrvalost?
Chodím do lesa, všechno dávám kolem deseti kilometrů. Jednou týdně si dám tohle a k tomu dvakrát týdně sprinty.
Myslíte, že můžete běh něčím v tréninku nahradit?
Asi bych to neměl říkat, ale běh následně nahrazuji sparingy v MMA. I když je běhání super, tak dýchání při MMA je jiný. Poslední tři týdny před zápasem si dávám sprinty a vynechávám delší trasy. Bez běhání si ale nedokážu přípravu představit, protože při delších tratích se získá objem a širší základ. Jak si fyzičku potom vypiluji, to už záleží na mně.
Vaše běžecké tréninky má pod palcem Jiří Mužík, bývalý reprezentant, co vám dávají jeho zkušenosti?
On ví, hlavně mi sedí, že nás netrápí dlouhými sprinty, aby se nám něco nestalo. V klidu se rozcvičíme a postupně přidáváme, zrychlujeme. Zaměřujeme se na výbušnost, občas používáme gumy, lana, kopce.
Zkusil jste si klasické běžecké závody?
Jasně. Když jsem ještě dělal běžky, tak přes léto byly přespoláky, to jsem hodně běhal.
Co silnice a půlmaratón, maratón?
To ne, je to dlouhý, ale jednou bych si to rád zkusil. Nyní v současné sportovní fázi ne, ale přes léto, když nejsou zápasy, proč ne.
V MMA jste posledních pět zápasů vyhrál, co bude dál? Za dva týdny vás čeká galavečer X Fight Nights, kde se vám postaví Josef "Gorila" Král. Přijde další výhra?
Jo, na Podvinným mlýně vyhraju. Ještě nevyšel žebříček na jaro, ale v Čechách bych měl být v sedmdesátce nejlepší. Porazím Pepu Krále...
To je jistý?
Ne, ale kdybych přemýšlel jinak, tak dělám blbý sport. Až ho 12. června porazím, tak budu definitivně česká jednička.
Co potom?
Stále se najdou lidé, kteří nevěří, že jsem nejlepší. Myslel jsem, že jsme je přesvědčili posledním zápasem, ale pořád se najdou někteří, kteří tomu nevěří, teď je umlčíme úplně a budu moci zápasit v Evropě a ve světě. Nikdo nebude moci říci, že jsem nedobyl českou MMA scénu.
Takže to máte tak, že tento zápas vás pustí do světa?
Určitě mi to pomůže. Jinak v zahraničí jsem byl na mnoha soustředěních. Teď trénuji pod Andrém Reindersem. K němu jsem přišel jako kickboxer, který neuměl nic moc na zemi. Spolu děláme zem, tak jsem na tom o hodně líp. Jinak mám za sebou soustředění v Holandsku, Kalifornii.
Jak si stojí české MMA v porovnání se světem?
V porovnání s nimi jsme na tom špatně v tom, že v Americe zahrnují do přípravy vše, včetně atletiky. Tady je někdo kickboxer a učí se zem. Judista zase obráceně. Tam mají tohle zaměřené více komplexně, ne nadarmo se říká, že MMA je takový desetiboj.
Jak vidíte zájem českých médií o MMA a bojové sporty?
Jde to hodně nahoru. Pokud by André závodil nyní, ne před šesti lety, tak by na tom byl úplně jinak. McGregor, Ronda (Rouseyová), to jsou hvězdy. Veřejnost kvůli UFC (nejprestižnější organizace v USA) si více všímá, jsou tu fanoušci tohoto sportu.
UFC je váš cíl?
Přesně. Byl jsem v Americe, viděl jsem ty kluky, oni nejsou nadlidi, ale všechno mají vymakané a snaží se eliminovat rizika.
Máte přezdívku „Král severu", protože jste z Liberce. V jednom rozhovoru jsem četl, že do ringu chodíte jako pro rohlíky. To jste myslel jak?
Titulek takový byl, zmizel tam ale jeden odstavec, bylo to vytržené z kontextu. Říkal jsem to proto, že zápasy jsou hrozně náročné na psychiku. Třeba deset kol na tréninku je jako jedno kolo v zápase. Vím, že mě chce soupeř sestřelit, to psychicky stahuje, takže se nemůžete pořádně nadechnout, dělat automatické věci, které máte naučené, jste v křeči. Já zápasím od patnácti, mám toho dost za sebou dost, zvykl jsem si, proto jsem řekl, že si chodím do ringu jako pro rohlíky. A to je největší moje výhoda, cítím se čím dál tím líp.
