Článek
Před patnácti lety přijala výzvu spolupracovníků a zúčastnila se akce, součástí byl i padesátikilometrový výšlap, procházka lesem ve Virginii. V horách si užila legraci, a to ji nadchlo.
Přišla další šance, pokušení. I když šlo jen o pět kilometrů, tady už byl na programu běh. „Moje odpověď byla - děláte si srandu? Měla jsem pochybnosti, jestli mohu vůbec dokončit. Nakonec jsem měla čas kolem 31, 32 minut," vzpomínala na své začátky Harveyová pro běžecký server runnersworld.com.
Přesto si to užila, až se přihlásila dokonce k více závodům. Najednou se v ní probudila soutěživost, byla netrpělivá, chtěla běhat. Velká změna nastala po přestěhování do Houstonu, kde se seznámila s běžkyní Karen Bowlerovou. Spolupráce šlapala perfektně a časy padaly dolů. Když žila ještě ve Washingtonu, nikdy nezlomila na pět kilometrů čas pod 24 minut. Po boku Bowlerové zaběhla v roce 2006, když jí bylo sedmapadesát let, čas pod 21 minut. „Vždycky jsem věděla, že mohu běžet rychleji, ale to bylo všechno. Karen věděla, že mám potenciál," vysvětlila své zrychlení i přes vyšší věk.
Když je druhé místo málo
O dva roky později zaběhla na mistrovství USA v Austinu desítku za 42:11, stlačila vlastní rekord o více než dvě minuty, skončila druhá. V témže roce se účastnila i závodů na 1500 metrů a pět kilometrů, šlo o mistrovství veteránů. Opět skončila pod vrcholem, zase stříbrná. Byla spokojená, ale ona chtěla výše, toužila vystoupat až na vrchol. Zjistila, že se jí nelíbí být poražená, když si zvolila tuto cestu.
Měla rychlost, na tu vsadila. Příští rok přešla na 800 metrů. Ideální načasování. Měla šedesáté narozeniny a ona běžela o světový rekord v kategorii 60 - 64 let. Boj s větrem a teplem zvládla skvěle. Ve Wisconsinu zaběhla čas 2:34,66. Deset let starý rekord překonala o více než dvě sekundy. Od té doby se nadechla a stále dokazovala sílu. V roce 2010 zbořila i světový čas na 1500 metrů ve své kategorii.
V minulém roce dosáhla 65 let, takže přeskočila do vyšší věkové kategorie. Ač v důchodu, stáje je horlivá a nechce se jí přestat. Vrátila se i k delším tratím. Na deseti kilometrech zaběhla americký rekord 42:37. Na patnáctistovce si zapsala zase nový světový rekord 5:29,85.
Běhá si bez výčitek
Přesto nebylo vše jen sluncem zalité. Loni v říjnu si zlomila kotník. K újmě nepřišla při běhání, ale za vše mohla kolize s dveřmi, naštěstí nemusela na operaci. I tak si na delší čas musela dát nucenou pauzu. Šest týdnů nic, potom pomalé začátky - běhání v bazénu, plavání, kolo. Opět se dostávala do kondice.
Týdně zvládá okolo šedesáti kilometrů, jeden den v týdnu neběhá. Podává výkony, které nejsou standardní. Co by se stalo, kam by se dostala, kdyby začala o čtyřicet let dříve? „Občas mě to napadne. Ale upřímně řečeno, kdybych začala dříve, měla jsem děti, pochybuju, že bych pro to mohla dělat to, co dělám teď. Ano, přemýšlela jsem, ale nemám žádné výčitky," dodala běžkyně, která by mohla být pro mnohé a daleko mladší inspirací.
