Článek
Petr Vabroušek není na sedmidenní sérii zcela neznámým účastníkem. V roce 2017 skončil v celkové klasifikaci druhý a byl jediným vytrvalcem, který se dokázal výrazněji přiblížit vítěznému Američanovi Michaelovi Wardianovi. Letos vcelku nečekaně přišla pozvánka na závod nejenom Petrovi, ale i Filipovi Vabrouškovi. Vabroušek starší tak musel narychlo rušit třeba i plánovanou účast na svém oblíbeném triatlonu Israman. Petr Vabroušek tak bude mít opět možnost poměřit síly se svým dřívějším sokem Michaelem Wardianem, který letos nastupuje na startovní čáru s úmyslem překonat svůj předchozí rekord. S Petrem Vabrouškem už na cestách jsme stihli kratší rozhovor.
Jak jste se na takovou výzvu připravovali? Jaké to vlastně je trénovat společně se synem?
Na celkovou přípravu jsme od pozvání a po mé účasti na ironmanu na Sahaře na začátku ledna měli jen tři týdny. Běhali jsme vždy dva až tři dlouhé běhy po sobě a pak si dali den bez běhu. Filip měl zcela volno, já šel do posilovny. Jediné specifikum je, že běháme spolu, což je úžasné a spoustu let jsem se na to těšil. Aktuálně si na delších bězích skvěle tempově vyhovujeme. Já jsem si dával 25-30 kilometrů, Filip obvykle 20-25.
Vystupuješ v roli trenéra? Jakou máš u svého svěřence autoritu?
To je jednoduché, Filip si každý i sebenáročnější běžecký trénink takovým způsobem užívá, že žádná tvrdá autorita nikdy nebyla potřeba. Co mu řeknu, to prostě odběhá. A navíc s úsměvem. Nikdy si nic neulehčuje, nezkracuje. To si spíš řekne o přídavek.
Jak se dá připravit na to neustálé přelétávání, jet-lag nebo nedostatek spánku?
Na to se připravit nedá. To se dá jen překousnout!
Co budete jíst a pít? Podle propozic závodu bude dost těchhle provozních věcí ve vaší režii...
Pořadatel zajišťuje jen jídlo na palubě pronajatého letadla a základní občerstvení při maratonech. Nenecháváme ale nic náhodě a na závod si na občerstvovačky dáme i vlastní odzkoušené gely a ionťáky. Před závodem proteinovou kaši s chia semínky. Po doběhu regenerační nápoj. Stejně tak i pro čas mimo závod s sebou máme skvělá dehydratovaná jídla, která jsem si oblíbil při pouštním závodu Marathon Des Sables. Zaleješ to horkou vodou a za deset minut stoluješ s michelinskou hvězdou. (smích) Chutná to skvěle...
Řetězový závod o takových objemech vyžaduje systematickou regeneraci. Prozradíš, čím ji se synem podpoříte?
Kde to půjde, skočíme po doběhu na chvilku do moře (Kapské Město, Perth, Dubaj, Miami). S sebou máme masážní nohavice, které snad budeme moci používat během přeletů. Po závodě se důkladně vyválíme na masážním válci a protáhneme. Všechny etapy odběháme v kompreskách a budeme v nich i spát v letadle. Bolestivé svaly si namasírujeme. Snad se nám tedy v letadle občas podaří i usnout. (smích) Zkusíme udělat maximum...
Když už mluví o maximu Petr Vabroušek, zavání to dalšími skvělými a světovými výkony... Díky za rozhovor a všichni držíme palce!
Dnes startuje první maraton ze série. Začíná se v Antarktidě.
