Článek
Sociální sítě narůstají stále více, bez ohledu na hranice států po celé zeměkouli. Hovoří se o dvou miliardách uživatelů. A tak není divu, že si vědci položili otázku, zda by sociální sítě nemohly nějakým, pokud možno pozitivním způsobem, ovlivňovat lidské chování a nakládání s vlastním zdravím.
Vybranému vzorku populace mezi 18 až 50 lety věku, s průměrem na úrovni 35 let, nabídli osmitýdenní tréninkový plán. Jedna skupina jej ovšem dostávala v rámci uzavřené facebookové skupiny, zatímco druhá obdržela plán v tištěné podobě. Facebooková skupina byla zásobována informacemi s prokliky na další články, motivačními výroky, nejrůznějšími dotazníky či anketami na příbuzná témata.
Původ výstupních dat byl dvojího druhu. Účastníci jednak sami hlásili úroveň své fyzické aktivity na týdenní bázi, druhak jim pak vědci pomocí přístrojů kontrolovali objektivní stav jejich kardiovaskulárního a dýchacího systému. Výsledky byly jednoznačné. U obou skupin se projevil nárůst aktivity i fyzické kondice. U facebookové skupiny byl ovšem nárůst výrazně vyšší. Běžci ze sociální skupiny naběhali týdně o více než třičtvrtěhodinu více než druhá skupina.
Takhle to alespoň funguje ve Spojených státech amerických. Škoda jen, že studie dále také neporovnala čas strávený sledováním sociálních sítí vůči času, o nějž se zvýšila celková týdenní aktivita. V tomto směru je výzkum polovičatý a svůj běžecký život tak raději nesvěřujte zcela jen a pouze módnímu internetovému fenoménu.
