Článek
Jedna britská studie ukázala, že když běžce necháte před účastí na pětikilometrovém závodu absolvovat test na počítači, který v nich skrytě vyvolá určitý stres, jejich výkon poklesne o více než 5 %. Vztaženo na maraton to může představovat třeba 10 minut u maratónce s časem kolem 3:00:00. V jiném pokusu museli účastníci studie před desetikilometrovou jízdou na ergometru shlédnout tříminutové video s obsahem vyvolávajícím hnus a opovržení. Skupina, která měla zakázáno své city projevit, byla o 3,3 % pomalejší a subjektivně hodnotila začátek jízdy jako zvláště obtížný.
I mnoho dalších pokusů a studií potvrdilo, že mentální zábrany, psychická pnutí a duševní diskomfort negativně ovlivňují sportovní výkonnost jednotlivce. Negativní prostředí vytváří v hlavách běžců také nepřiměřený tlak na výkon, příliš zaryté sledování určitých cílů nebo naopak potlačování určitých myšlenek. Negativně působila dokonce i vizualizace průběhu závodu, která je jinak považována za ideální motivační prostředek ve dnech přípravy na závod. Krátce před startem může na psychice a výkonu napáchat značnou škodu.
Vytrvalostní schopnosti svalstva podle další, tentokráte kanadské studie, snižují také představy nadcházející námahy a trápení se na trati. Vizualizace a mentální mantry tak prý hrají velkou roli v době přípravy na závod, případně v těžkých chvílích samotného závodu, bezprostředně před startem ale mají vliv spíše negativní. Experti proto doporučují fyzickou průpravu doplňovat také cílenou průpravou psychickou. Ideální mentální nastavení před startem tak podle nich představuje uvolněná mysl se zdravým zaměřením na nastávající závod.
