Hlavní obsah

Bude následovat Sáblíkovou? Rýsuje se další česká žena pro zimu i léto

Praha
Aktualizováno

V zimě jeden sport, v létě druhý. A pokaždé na světové úrovni. Taková je česká rychlobruslařka Martina Sáblíková, která si před pár dny zajistila účast na letní olympiádě. Spojení - cyklistika a Rio. S něčím podobným koketuje i lyžařka Eva Vrabcová-Nývltová, která startovala šestkrát na mistrovství světa a třikrát na zimní olympiádě. Jejím koníčkem je běhání, a to takovým, že se rozběhala a patří k české špičce. Proto nyní pokukuje po šancích a maratónu pod pěti kruhy v Brazílii.

Foto: evanyvltova.cz

Eva Vrabcová-Nývltová jako běžkyně.

Článek
Fotogalerie

Dokážete posoudit, jak vás nyní vnímají sportovní fanoušci. Jste lyžařka, běžkyně?

Začíná se to tříštit. Mám fanoušky z řad lyžařů i běžců. Všechny vnímám jako jednu velkou skupinu lidí, která mě fantasticky podporuje. Energie, která z nich jde, je skvělá, moc si toho vážím, že takové fanoušky mám. I proto bych do budoucna chtěla podpořit výcvik asistenčních psů. Hledám, čím bych mohla přispět třeba svojí tváří.

Jste více běžkyně, nebo lyžařka?

No. Srdcem a pocitově asi běžkyně, ale hlavní, čemu se věnuji, to je pořád lyžování. Nevím, kolik sezón ještě budu lyžovat, ale po skončení lyžařské kariéry chci běhat určitě dál. Neříkám na jaké úrovni, ale třeba si zaběhnu RunTour za deset dvacet let, pokud bude vše v pořádku.

Nemrzí vás, že jste nezačala s běháním o deset let dříve?

Možná částečně ano, ale v tu dobu jsem jednoznačně šla za tím, že chci startovat na olympiádě na lyžích. V atletickém kroužku byly kdysi snahy, výsledky jsem neměla úplně špatné, ale nešlo o nic zásadního. Hlavně lyžařští trenéři mi říkali, zůstaň u lyžování a sama jsem vážně, že bych jen běhala, neuvažovala. Lyžování bylo pro mě přirozené. Nyní se mi to ale vrací.

Teď jsou výsledky tak zásadní, že přemýšlíte o olympiádě?

Neříkám, že přemýšlím, ale rozhodně chci běžet maratón.

Bude to příští rok na jaře v Praze a premiérový pokus o kvalifikační čas?

Doufám, že ano. Je stylové běžet v Praze. Pokud by se podařil limit na olympiádu, bylo by to naprosto fantastické. Sezóna mi končí někdy v březnu, takže devět týdnů na přípravu je strašně málo, proto máme v záloze ještě jeden maratón v zahraničí. Srdcem ale říkám maratón v Čechách a Praha, protože ten je perfektně připraven, to je hodně lákavé.

Jaká si dáváte procenta na Rio?

Zatím je nemám, neznám přesný limit. Mám zprávy, že mezinárodní je kolem 2:32 - 2:34, což je hodně těžké. Neupínám se k tomu, ale je to sen.

Už plánujete přechod z lyžařské kariéry do běžecké?

To se uvidí podle zimy. Může to být poslední sezóna, může se stát opak, že se vrátím více k lyžování, jak se bude dařit, jak mě to bude bavit. V tuhle chvíli to funguje tak, jak to je.

Vidíte běhání jako prodloužení profesionální kariéry?

Určitě.

To je váš výhled třeba na deset let dopředu?

Ano. S tím, že by přišla mateřská pauza za pár let. Jinak bych na vyšší úrovni chtěla pár let běhat. Myslím, že Péťa Kamínková (42 let) je důkazem, že to jde. Dokud to půjde a bude mě to bavit, budu běhat.

Češky, které poznaly zimu i léto
Kateřina Neumannová
Na letní olympiádě v Atlantě závodila na horských kolech. Pod zimními pěti kruhy se objevila v Albertville, v Lillehammeru, v Naganu, v Salt Lake City a v Turíně.
Kateřina Hanušová-Nash
Zúčastnila se letní olympiády v Atlantě a v Londýně, kde závodila na horských kolech. Zimu poznala na lyžích v Naganu a v Salt Lake City.

Při závodech se setkáváte s hobíky, kteří běhají pro radost. Jak se koukáte na jejich běhání, které je o hodně pomalejší?

Já takhle také chodím občas klusat, mám takové běhy ráda. Vezmu si svoji Belču a jdeme se proběhnout. Pro mě je toto tempo příjemný běh.

V této sezóně jste se výrazně zapojila do dvou velkých běžeckých seriálů v Česku - RunTour a RunCzech. Můžete je porovnat?

Oba podniky jsou na vrcholné úrovni a organizace je výborná. Užívám si jak závody RunCzechu, tak RunTour. Pro lidi, kteří běhají, to je skvělé. Je vidět, že běhání u nás zažívá obrovský boom, to je fantastické. Dokonce i lidi, kteří neběhali, tak se jdou proběhnout. Ptají se mě na trénink, boty. Myslím, že oba podniky jsou naprosto fantastické.

Kde vidíte příčinu, že se Česko rozběhalo?

Je to tím, že jsou závody organizovány na velké úrovni, pro lidi to je motivace, i charitativní část do toho promlouvá. V současné době se vzmáhá i taková vlna zdravého životního stylu. Lidé pro sebe něco chtějí dělat, i aby se zbavili obezity. Běh je na to ideální.

Kdo tedy dnes běhá, je cool?

Nemyslím si, že to lidi dělají, aby byli cool, ale ve mně běh vyvolává endorfiny. Samotný běh je radost, lidé na to sami postupně přicházejí.

Hraje roli i fakt, že běh je levný sport? Neřešíte extra vybavení, pronájem plochy, haly, spoluhráče atd.

To může být jeden z faktorů, ale ne ten hlavní. Botasky si může dneska koupit každý a vyběhnout jde kdykoli a kdekoli. Stačí na to i polední pauza v práci. Je to jeden z nejlépe dostupných sportů.