Hlavní obsah

Borecký půlmaratón ‒ běžecká idyla v Cimrmanově kraji

Mšeno/Velký Borek

Do kokořínského kraje se zamiloval už český génius Jára Cimrman. Zamilují se do něj i všichni běžci, kteří se proběhnou po trati Boreckého půlmaratónu. Tuto sobotu se konal již třetí ročník závodu. Řadí se tedy už mezi tradiční sportovní akce, i přesto že tu věci dělají netradičně.

Foto: René Kujan, Sport.cz

Mšeno - jedno z nejsportovnějším měst za celou sobotu.

Článek
Fotogalerie

Tak třeba trasa. Vede ze Mšena do Velkého Borku. Pouze jedna její třetina je vedena po asfaltu, po klidné silničce 3. třídy. Zbytek trasy tvoří polní a lesní cesty. Její krása spočívá v její rozmanitosti a samozřejmě okolí. Před zraky běžců defilují provoněné borové lesy, pískovcové skály prazvláštních tvarů, rybníky, nerušená samota daleko od hlučících měst. S městskými půlmaratóny nelze srovnávat, je to balzám na duši i na tělo.

Ideální příprava

Vzhledem k terénu jsou výsledné časy o trochu delší než na půlmaratónech ve městě. Běžečtí borci tak musí počítat se zhruba pětiminutovým přírůstkem. Borecký půlmaratón je tradičně řazen tři týdny před Pražský půlmaratón, takže představuje kromě jiného i ideální přípravu na tento velký závod.

Skromné, ale silné kořeny

Závod vyrůstal ze skromných základů. První ročník vlastně vznikl jako hec fotbalistů z organizujícího SK Slavia Velký Borek. Pár kopaček si chtělo ověřit, že na to mají, a tak se jednoho dne sešly, vyznačily si trasu a pustily se do toho. Na startu jich bylo včetně několika běžců-závodníků celých dvacet čtyři. Druhý ročník už ale organizátoři vzali velmi vážně. Roztočili mediální kola a přilákali na svůj start 284 účastníků. Letos jich bylo přes tři stovky (přesně 315 a pes) a pokud by se ve stejný termín neběžela Kbelská desítka, tak mohlo být na startu možná i 500 běhuchtivých sportovníků.

Netradiční start

Velice netradičně byl vyřešen již start samotného závodu. Ženy odstartovaly už o půl hodiny dříve oproti svým mužským protějškům. Ti se s mšenským náměstím loučili úderem poledního. Jednak se tím hezky rozložila zátěž na přírodu Kokořínska, jednak měli muži o další motivaci více. Mohli zavzpomínat na své archetypální nahánění žen. A rychlé ženy měly také o radost více ‒ konečně nedobíhají v chumlu nějakých chlapů, ale mají cíl opravdu jen samy pro sebe.

Pořadatelé ale mysleli nejen na ženy. Na trať se vydala také jedna canicrosserka s pejskem Zorkou. Pro ni byl v cíli připraven „zlatý" špekáček, protože s dokončením závodu se stala také vítězkou v kategorii. A čestné předposlední místo si vydobyl místní kuchař Fíďa, autor cílového guláše pro všechny běžce. Obrovský aplaus publika a výsledný čas 3:08 byl jeho.

Běh prochází žaludkem

Půlmaratón je relativně krátká distance, i tak se ale organizátoři snaží na občerstvovacích stanicích vyhovět všem chutím závodníků i s ohledem na počasí. Když je teplo, více se pije a raději studené. Když je zima, chtějí sportovníci více jíst a pít něco teplého. Organizátoři se snaží být připraveni na všechno, na prohnutých stolech občerstvovaček se to jen hemží kelímky s teplým čajem, energy-drinkem, colou, ionťákem, minerálkou, pivem v alko i nealko kvalitě, banány, jablky, rozinkami, piškoty, brambůrkami, ale třeba i chleby s paštikou či sýrem.

Sláva závodu se pomalu šíří světem, a tak není překvapením, že kromě standardního nárůstu startujících se Borecký půlmaratón může pochlubit účastníky nejen ze středočeského regionu a Prahy, ale až z Ostravy, Brna, či Prostějova. Na start se postavili také dva Slováci a dva Němci. Nejstarší účastnici, paní Šlechtové z Jaroměře, bylo 64 let (čas 2:04!), nejstarší chlapi v závodním poli pamatují už 68 zim.