Článek
Když přijde řeč na proteiny, jednomu se asi nejspíše vybaví kulturisté se svými šejkry a neustálými strachy o dostatečný příjem bílého prášku. Pravdou je, že na proteiny by se měli zaměřit i běžci, kteří se většinou stravují velmi zdravě.
Podle nejnovějších průzkumů je v rozvinutých zemích v tomto směru nejvíce takzvaně za vodou skupina ve věku zhruba mezi 20-40 lety. Tam to z hlediska bílkovin vypadá vše relativně v pořádku. Kritický je naopak příjem proteinů pro dospívající a běžce v kategorii masters. Hlavním důvodem jsou fyziologické změny, jež se právě těchto dvou skupin nejvíce týkají.
Těla adolescentních běžců podstupují mnoho významných změn ovlivňujících organismus v podstatě na celý další život. Zároveň se v tomto věku ukotvuje celkový vztah k jídlu. Dospívající potřebují vyváženou stravu pro svůj růst, vývin a svou fyzickou aktivitu. Proto mají zvýšenou potřebu bílkovin, a to zhruba na úrovni 0,3 gramů na kilogram tělesné váhy, to celé nejlépe pětkrát denně. Dospívající o váze 50 kilogramů by tak měl za celý den zkonzumovat zhruba 75 gramů proteinů, hrubý ekvivalent třeba dvou plátků kuřecích prsou.
Muskulatura člověka je na svém vrcholu zhruba ve věku 20-30 let. Po čtyřicítce se začíná roztáčet sestupná spirála a o tom, jak rychle se bude otáčet, rozhodujeme i svou stravou. Po sedmdesátce se degradace kosterního svalstva ještě zintenzivňuje. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism proto starším běžcům doporučuje kromě odpovídajícího tréninku také 0,25-0,40 gramu proteinů na kilogram tělesné váhy pětkrát denně, přičemž těžce trénující jedinci by se měli držet u uvedené horní hranice. Na závěr vědci sportovce nabádají k tomu, aby své bílkoviny čerpali především z kvalitního jídla a příliš se nespoléhali na nejrůznější potravinové doplňky.
