Článek
Všichni někde běhají, někdo kombinuje prostředí. To nejpodstatnější je, že kilometry bez fyzické námahy nenaskakují. A o kilometry a čas přece jde. A co se týče povrchu pod nohama, je už na volbě každého.
Pokud prší, mrzne, nechce se mi ven, jdu na běžecký pás, který láká běžce i díky moderním technologiím. Displej ukáže zdolanou vzdálenost, kalorie, tepovou frekvenci, průměrný čas. Můžete si nastavit trať, zvolit imaginární kopce, zapnout ventilaci, sledovat film v televizi. Nemusíte řešit, kam s pitím, případně ručníkem. V tomto ohledu běhání na kusu černé pryže vyznívá jako vstup do pohodlného hotelu s odpovídajícím komfortem.
Opravdu?
Technologicky ale trénink venku nijak nezaostává. Sporttestery jsou dnes běžné a stále chytřejší, cenově většinou dostupné. Venku ale můžete zažít déšť, sluneční výheň, bouřku, mráz, nadýchat se zplodin z aut.
| Běhání na pásu |
|---|
| + Hodně dělá komfort a počasí. Můžete jít kdykoli, když je chladno, smog, prší, sněží, je náledí, takže pás se prostě hodně využívá. Na páse si můžete odložit pití, ručník, nemusíte mít sporttester. Počítač vám vše ukáže, můžete k tomu volit profil tratě. Pokud máte kvalitní pás, může být trénink hodně pestrý. Lze běhat souvislou metodu, intervaly, tempový běh, kopce, stupňované běhy. Stačí mít jen hrudní pás, počítač vás snímá, takže není potřeba přímo sporttester. |
| - Nevýhoda pro pás je, že běh na něm je stereotypní, monotónní. Není zde uvolnění, někdy člověk ve fitku tolik nezrelaxuje jako v přírodě, parku, kde dokáže vypnout. Ve fitku je pod tlakem, pořád něco sleduje. Soužití člověka s přírodou ve fitku chybí. |
| - Nevýhodou je, že nelze trénovat běh z kopce. |
| - Nevýhoda pásu také je, že tam není proudění vzduchu, tudíž se člověk více potí, musí více pít. K tomu je běh na pásu méně energeticky náročný pro došlap. Není tam odpor vzduchu a hlavně tření je nižší, jelikož pás se otáčí, takže došlap je odlišný, valivá síla pásu běžci pomáhá. Venku si tohle člověk musí oddřít sám. Pokud jdete na pás, měli byste přidat procento do kopce, abyste tohle vyrovnali. |
Přirozený, tedy prapůvodní běh, má výhodu, že nejde jen o statický pohyb v před jako na pásu. Venku narazíte na zatáčky, kaluže, větve, vítr, který je chvíli v zádech, podruhé zase fičí proti vám. Styl dopadu není pokaždé stejný, tělo musí reagovat na prostředí okolo. Tohle vše stojí více energie a úsilí.
Běh venku nabízí širší paletu zážitků, máte kolem sebe více vjemů - příroda, lidé, les, park, vzduch, zima, teplo, auta, cyklisté. Toto vše může ovlivnit běhání pod širým nebem. Jedni potřebují kolem sebe vzruch, potkávat další běžce, nasávat svěží vzduch.
| Běhání venku |
|---|
| + Příroda je výhoda. Běh venku je přirozený, máte kolem sebe krajinu, a to má většina běžců ráda. |
| + Naturálním běžcům jde spíše o pocit, uvolnění. Na pásu jsou stále pod dohledem, je to nějaká technologie, kterou nedokážou přenést přes hlavu. Je to i o filozofii. |
| - Nevýhodou je občerstvení. Pokud někdo běží desítku, patnáctku a musí s sebou brát pití, gely, ručník, tak to musí někam dát. |
| - Nevýhodou může být špatné počasí, zima, vedro. |
Ale o co horší jsou ti, kteří se postaví na pás v klimatizovaném fitnessu, dají si půl hodiny a sledují zprávy, poslouchají hudbu, pozorují druhé? Také mají svůj svět. Běžecké pásy prostě přišly na svět jako druhé, proto budou mít i své odpůrce. Ale takový je vývoj.
V minulém století lidé ohřívali jídlo na kamnech, sporácích, jenže koncem 40. let 20. století byla v Americe vyvinuta mikrovlnná trouba. Tedy více než před sedmdesáti lety, ale i dnes tu jsou odpůrci ohřívání a rozmrazování pomocí elektromagnetického záření. Pohled, který nebude nikdy stoprocentní. A podobné to je mezi vyznavači a odpůrci běžeckých pásů.
Každý běžec volí dle libosti, někdy i možností. Hlavní je ale chuť, motivace, adrenalin a na konci spokojenost, že vstanu z gauče a chci.
Připraveno ve spolupráci s Filipem Peřinkou, trenérem Jatomi Fitness, absolventem Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
| Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: |
| • běžecké pásy |
