Článek
„Úterý bylo hodně krizové. Neměli jsme za sebou ani kilometr, Martin píchnul zadní kolo, docela složitě jsme to lepili. Lepidlo bylo vyschlé, neměl náhradní duši, takže jsme se museli na půl dne rozdělit," popsal strasti Kujan, který dává denně v průměru 50 běžeckých kilometrů.
Píchnuté kolo nebylo jediným úterním problémem jeho doprovodu. „Když Martin trable vyřešil v Mníšku pod Brdy, tak jsme se setkali a vyjeli zase společně. Jenže urval přehazovačku, a to neopravitelně. Další půlden a další řešení v jiném městě. Nakonec jsme se potkali v klánovickém lese. Tady jsme přečkali noc a vyrážíme dál," poslal Kujan ve středu ráno zprávu do redakce Sport.cz.
Proč se vydal vůbec na tuto cestu českými lesy, stezkami, městy? Kujan se rozhodl podporovat hendikepované sportovce poté, co sám prošel těžkou dopravní nehodou a zdlouhavou rehabilitací po poranění páteře.
Utery, den ctvrty. |
Bohuzel jsem na jeden usek zapomnel zapnout pauzlou gps... :-/Zveřejnil(a) René Run Kujan dne 13. září 2017 |
„Po úterý jsem byl úplně vyřízený, bylo málo jídla, večer jsem neměl ani sílu něco vařit. Jenom jsem zalezl do spacáku, napil se a spal až do sedmi do rána," popsal čtvrtý den Kujan. Pak opět nazul boty a vydal se do dalších padesáti kilometrů.
Jakým způsobem Kujanův běh pomůže vozíčkářům? „Za každý uběhnutý kilometr věnuji na sbírkový účet České asociace paraplegiků minimálně deset korun. Sehnal jsem další oficiální partnery, kteří udělají totéž, a snažím se k podobnému inspirovat další lidi i firmy kolem. Největší naděje pak vkládám do generálního partnera akce, což je banka, která přislíbila vybrané peníze ještě zdvojnásobit. To mi už dodává hodně velkou motivaci," uzavírá vytrvalec.