Bažantí víkend pro běžce

Je zdravá. Ať jde o bažanta, nebo třeba srnu či divočáka, do poslední chvíle bezstarostně běhala či létala po lese, dokud nepřiletěla koule zlá a bylo po létání. Tedy žádná jatka. A všechny ulovené kusy jsou pod veterinární kontrolou. Protože mají tito ptáci i zvířata mnohem více zdravého pohybu než jejich protějšky z řad hospodářského zvířectva a drůbeže, jejich maso je daleko kvalitnější a prosté tuku. Mimochodem všimli jste si, co mají ta „dietní" kuřata sotva měsíc stará, žijící sotva na ploše papíru A4, pod kůží a v záhybech? To u bažanta nehrozí! A samozřejmě, žádné hormony ani antibiotika!

Nu, a pokud nejste zaměstnancem zvěřinové restaurace nebo myslivcem, bude pro vás jakákoli zvěřina nejspíše sváteční záležitostí. Tedy i celá rodina si „bažantí" vychutná a prožije více, než zase postopadesátéšesté řízek. Jen pozor, jste-li větší rodina, jeden bažant nestačí. Ono to sice vypadá jako velké zvíře, když to při svém výběhu vyplašíte z polní cesty, ale drtivou část té hmoty tvoří peří.

A právě peří bývá prvním kamenem úrazu pro všechny šťastlivce, kteří se na svou výhru dívají mnohdy přinejmenším rozpačitě. Občas někdo prohodí: „Za trest, ale na polívku dobrý". Přijde mi to od nich k těmto tvorům, kteří by jinak ještě dál mohli užívat života, přinejmenším neuctivé. My jsme si kdysi návod na zpracování bažanta našli ve staré myslivecké kuchařce. „Hlavně nespařovat!" stálo tam a totéž nám kdysi řekl i jeden soused, myslivec. Vyhráli jsme hned dva, a tak to byla práce na celý večer. Pírko po pírku, oškubat. Dělalo se mi z toho krapet mdlo, zvláště v místech vstřelu (nejspíš víte, že zvěřina se musí vždycky nechat trochu „zamřít".). Všechny další už jsme raději spařili a vyhnuli se tak nevyhnutelnému binci v domě z těch nejmenších pírek. Nevím jak vy, ale já se bez křupavé kůrčičky obejdu. Kůži nejím, ani z drůbeže, a tak mi to vůbec nevadí.

Čím si můžete u bažanta vylámat zuby? Tak především, můžete v něm najít broky. Většinou proletí druhou stranou, ale ne vždy. A na nohách má na svou malou velikost vcelku silné šlachy. Nicméně maso je skutečně vynikající. Je trochu tmavší, a na skus cítíte skutečně maso, ne „bahno" jako u komerční drůbeže.

Nejvděčnější úprava je nadivoko. Bažant(i) se posolí zvenku i zevnitř a uloží do pekáče. Obložíme je dále bobkovým listem, novým kořením a celým pepřem a necháme je flákat se v troubě na 90 stupňů 4-5 hodin. Občas podlijeme, jinak nepotřebují žádnou větší péči a klidně si můžeme jít mezitím zaběhat. Připravíme si k němu jako přílohu třeba rýži, a na talíři dále ozdobíme petrželkou nebo zeleninovou oblohou. Krásně tak doplníme proteiny i sacharidy, tuku je tu minimum.

Rýže si můžete udělat trochu více. Až vám zbydou jen zbytečky masa na jinak ohlodaných kostech, oberte je, přidejte zeleninovou směs – klidně i mraženou (též ideální, pokud jste si předtím ledovali třeba nějaký ten kotníček), vyberte ze zbytku výpeku koření (a broky) a s čistým výpekem vše na pánvičce ohřejte, aby byla zelenina tak akorát. Zamíchejte do rýže, posypte strouhaným sýrem nebo petrželkou a máte kvalitní, výživný i dietní oběd ještě následující den.

Jistě najdete i další možnosti – na smetaně nebo na víně či na houbách. Pokud se budete chtít podělit o vlastní osvědčený běžecký recept, napište nám na behani@sport.cz!