Článek
Armáda ráno přivezla bojovou techniku, atmosféra vojenského ducha byla doladěna do posledního detailu. Mohl přijít rozkaz ke startu. Přídavek navíc čekal ještě přímo na trati, kde si všechny vzali do parády i profesionální vojáci, kteří odmítli přistoupit na fakt, že se lidé přišli vyblbnout. Oni ne, z role nevyskočili. Řev, megafony a výraz, kdy duševně slabší mohli získat dojem, že právě narukovali. Panika pro ty, kteří přijeli s modrou knížkou.
Když už si jeden myslel, že má chvíli klidu, přilétl set otázek s řízným tónem. „Jaké je dnes datum, hlavní město České republiky, vaše číslo, vaše jméno? Neslyšel jsem," byl neúnavným muž s rukami za zády a černými brýlemi. Pro úspěch této repliky si někteří tento slovní kolotoč vyslechli i dvakrát.
Hned po tomto museli běžci zdolat patrně nejtěžší překážku na psychiku. Ve tmě se museli spustit do několikametrové díry a najít dole východ. Tma, která byla jiná. Kde se chytnout, kam dát nohy, co bude dole? Otázky, které se točily v tmavé díře jako černá můra s nádechem obav. To vše za doprovodu brečícího dítěte. Snědení červa byla proti tomuto lahůdka, což se nedalo říci o první překážce, která přišla už po dvaceti metrech po startu. Podlézt klády, které byly na hladině bahnitého jezírka. S tímto vzezřením poté směr deset kilometrů a dalších jedenatřicet překážek.
Tady nejsi na dovolený. Makej, makej
Největším zpestřením sobotního Army Runu ve Výškově byla pasáž, která jinak výhradně patří vojákům, takzvaná dráha bojovníka. Po třech kilometrech každý dostal na záda naplněný khaki batoh pískem a vydal se pod dozorem vojáků na boj s překážkami. Běh s náloží, vyčerpání, kdo nesplnil, pykal, tím dostal další facku opotřebování. „Tady nejsi na dovolený, makej, makej, já se na tohle nemůžu dívat. Co to tady předvádíte," chvílemi člověk nevěděl, odkud dříve tato optimistická slova přiletí. Ale byla všude, nesla se s vojenskou pravidelností, tam, kde civilům je jinak vstup zakázán.
Brodění se pod ostnatým drátem každý očekával, ale na zpestřenou všichni poznali pod sebou i kusy salámu, vysypané konzervy. Jenže úkol byl jasný - vpřed. Každý plnil bez odmlouvání. Stejně jako dvojité plavání v polovině trati. „Jsem nadšená, nejlepší byla dráha bojovníka," jásala nadšením Nikita, které se celkově mezi ženami umístila na osmém místě, čímž překvapila i svoji trenérku Nikolu Bartákovou. „Zvládla to výborně." Poslední díl seriálu Nikita běží o život, bude viděn na Stream.cz ve čtvrtek.
Mezi muži nakonec kraloval Jakub Červenka, ženám vévodila Kristýna Hůrková. V týmech se umístila na prvním místě Dukla II. Nejrychlejší zvládli trať pár vteřin přesahující jednu hodinu. Na opačné straně byly i časy okolo tří a půl hodiny. Tady byly největší rozdíly, ty ale nebyly v pohledu na všechny závodníky - bahno, na které byli povoláni hasiči, aby odstranili nánosy kalu a hlíny z lidských těl, až poté přiletělo armádní povolení pro vstup do sprch.
