Článek
Věděl rovnou, že ho budou pěkně bolet nohy. O zrak přišel před sedmi lety, a právě sport mu hodně pomohl. Jeho akce jde na podporu zrakově postižených dětí z nadace Leontinka. Určitě jste o nadaci už slyšeli, v souvislosti třeba právě s RunTour, kde běžci doprovází nevidomé a slabozraké závodníky. Je to prostě radost proběhnout s nimi cílem pětky nebo desítky. Někteří si střihnou i obě distance po sobě. Ondřej pro zrakově postižené vybíhá například tandemová kola nebo lekce plavání.
Když mě Ondra oslovil s nabídkou společného proběhnutí, nápad se mi hned zalíbil. Řekl jsem mu, že v sobotu běžím stovku. Tak jsme se domluvili na středu, to bude dost času na regeneraci.
Společně vstříc dalším kilometrům.
archiv autora
Ondra začal s holkama a první a druhý den uběhl osmdesát kilometrů. Pak šedesát a už se blížil k Praze, kudy to doslova prolétl s Martinem Gablou. Já ráno přijel vlakem do Českého Brodu. Už mi říkal, že asi moc nepoběžíme, že ho bolí holeně. Vybíháme po hrázi, po hlavní silnici a pak radši po menších silnicích na Kolín, pár kilometrů ještě společně s Andreou. Jde to ztuha, i nějaké puchýře přelepujeme. Ale Ondra neztrácí humor a optimismus ani v takových chvílích, to se mi na něm líbí. Jeho doprovod s karavanem, Lukáš a Katka na nás čekají v Dobřichově. Dáme vydatný oběd a razíme dál. Ve Velimi Odru přijde podpořit spousta dětí. Takový support a vzpruhu jsme nečekali. Některé z dětí nás doprovodí na kolech až do Kolína.
Ale je potřeba realisticky zhodnotit situaci. Vydatná porce kilometrů byla na Ondrovi pořádně znát. Po notném přemýšlení vyjde jako nejlepší nápad nevzdávat to, ale pokračovat na kole. Ráno s Ondrou vyjíždí na tandemu Pavel, který si počíná, jako by tak jezdil odjakživa. Prostě jim to sviští. Tentokrát nemám svoji oblíbenou skládačku, na starším horském kole mám co dělat. Když cvaknu fotku a předjede mě traktor, kluci se mi skoro ztratí. Naštěstí svítivé tričko s nápisem „600 km poslepu" vidím na kilometr, jen text už nepřečtu. Na tachometru je přes 30 kilometrů za hodinu a už jsme u Přelouče. Ondra ještě stíhá rozhovor pro televizi.
Když to nejde během, půjde to na tandemu!
archiv autora
Chybějící kilometry máme za hodinu ujeté a po pauze pokračujeme přes Pardubice, kde není lehké přes zdymadlo tandem zalomit ve sjezdu a zatáčkách. V Uhersku je opět připravená televize. A svištíme do cíle etapy, kterým je Brandýs nad Orlicí. Pár metrů před cílem spadnou závory a vypadá to na dlouho. Naštěstí vím, kudy to objet podjezdem, a víc jak stovka kilometrů je za námi. Rád bych poděkoval Ondrovi i za to, že sice s pauzou, ale mám na kole sto kiláků za tři hodiny a čtyřicet pět minut. Když se šlape pro dobrou věc, jde to samo!
Další den doprovází Ondru Miloš Škorpil a další běžci. Poslední den kousek Ondru poponese Lukáš. Na jejich veselá videa a kousky mrkněte sem.
A je to tam, nejvýchodnější bod! Chtělo by to ještě nějakou vtipnou hlášku z cesty. No, ale já jsem s tebou Tomáši jenom naříkal, prohodí Ondra. I to k tomu patří.
A je to tam, nejvýchodnější bod! Chtělo by to ještě nějakou vtipnou hlášku z cesty. No, ale já jsem s tebou Tomáši jenom naříkal, prohodí Ondra. I to k tomu patří.
archiv autora
