Článek
Také už se vám stalo, že jste po pár dnech začali v garáži dlouhým klacíkem opatrně píchat do hromady čehosi, co se ukrývalo v rohu, abyste záhy zjistili, že jsou to věci z víkendových závodů? A co čert nechtěl, někde uprostřed té hromádky neštěstí se krčil i váš použitý hydratační měchýř?
To, co v něm zbylo, rozhodně neochutnávejte a raději k obsahu ani příliš nečichejte! Spousta těchhle moderních věciček už má antimikrobiální úpravu, ale raději neriskujte. Na nos kolíček, hydrataci mezi dva prsty, abychom minimalizovali kontaminaci dotekem, a rychle pryč s obsahem! Správně hádáte, že mezi největší nevýhody hydratačních systémů patří to, že bychom je měli vždy po použití umýt a vysušit. Jak toho dosáhnout s nejlepšími výsledky?
♦ Prosté vypláchnutí nejlépe teplou vodou vždy nestačí. Důkladné propláchnutí hadičky, sacího ventilu i samotného vaku by mělo být základem naší péče. Stejně tak dokonalé vysušení. Ne vždy je na něco takového ale čas. Pokud vážně spěcháte, systém alespoň propláchněte a deponujte jej v mrazáku. Moderní materiály to vydrží a mráz zabrání růstu mikroorganismů.
♦ Pokud k proplachování používáte saponát na nádobí, následné vyplachování čistou vodou musí být opravdu důkladné, aby vám prostředek po sobě uvnitř rezervoáru nezanechal chuťovou stopu. Moderní systémy mají rychle odpojitelnou hadičku a velký vstupní otvor, do nějž se dostanete i rukou s houbičkou. Hadičku proplachujte zvlášť, dobré je rozebrat i sací ventilek a řádně ho propláchnout včetně krytky. Nejnovější camelbaky mají i malé integrované sušáčky pod obrubou vstupního otvoru. Po jejich vyklopení drží i prázdný vak otevřený a rychleji schne.
♦ Ideální je samozřejmě přepravovat v picích systémech pouze vodu. Čím více cukru, barviv a podobných věcí budou vaše nápoje mít, tím více práce vy následně budete mít s nimi. Pokud nechcete investovat do profesionální čisticí sady (doporučujeme ale zakoupit alespoň dlouhý tenký kartáček na hadici), můžete si vypomoci drátěným ramínkem na šaty, které naohýbáte tak, aby na něj bylo možné vak navléknout. Kartáček na hadici lze poměrně s úspěchem nahradit kusem vázacího drátu dostatečné délky, na jehož konci vytvoříte malé očko. Drát provléknete hadicí a do očka na jeho konci umístíte malý kousek hadříku tak, aby ještě šel provléknout, ale zároveň dobře „těsnil" a důkladně setřel všechny vnitřní plochy.
♦ Pokud nejste příznivci poměrně drahých originálních čisticích tablet, vypomoci si můžete také domácím vražedným koktejlem z několika kapek Sava, dvou lžic jedlé sody a dvou hrnků octa. Všechno nalijte do soustavy, řádně uzavřete, protřepejte a nechte asi půl hodiny uležet. Po vylití a důkladném vypláchnutí byste ve svém hydratačním systému neměli najít absolutně nic živého.
♦ Prázdnou a suchou hydrataci uchovávejte ideálně v otevřeném, rozebraném stavu na suchém místě. Pokud vám zpočátku připadá, že její obsah chutná příliš „umělohmotně", zkuste jej nejprve důkladně vypláchnout a do poslední vyplachovací várky přidat trochu šťávy z vymačkaného citronu.
