Článek
V pondělí jsem místo oběda musel dát jedenáct kilometrů. Rozvrh byl nemilosrdný. René se přidal, aby viděl, jestli opravdu chodím běhat a ne jen mluvím o kilometrech a časech. Dosažený čas není důležitý, ale bylo mi mírně vyčiněno, že běžím rychle. Otázka je, co je rychle? Pravda, neflákal jsem se, ale mě prostě nebaví běžet na paní radovou, koukat kolem, kochat se. Ztracený čas.
| Libor Kalous a René Kujan jsou redaktoři Běhání na Sport.cz. Libor s běháním začíná, René s ním zatím ještě nekončí. Jeden nemá téměř žádné běžecké zkušenosti, druhý třeba oběhl ostrov Island stylem 30 maratónů za 30 dnů. Libor trénuje na svůj první maratón, René mu pomáhá při přípravě a přispěje i dobrou radou. Dá to ten Libor pod čtyři hodiny? |
|---|
Středa a čtvrtek byly pod deset kilometrů. Nejdříve osm, po čtyřiadvaceti hodinách sedm. Sice menší nálož, ale také menší čas na regeneraci, takže zase odlišný přístup a zatížení pro tělo.
| René: Je pravda, že jsme běželi spíše než na paní radovou na pana vachmajstra. Hned za křižovatkou s posledním semaforem jsem jen zaslechl: „Tak běžíme?" a pak se hned objevil oblak prachu a Libor nikde. Celý trénink jsem si nebyl jistý, kdo koho vlastně trénuje. Na jednu stranu nechci brát kolegovi nadšení, na druhou stranu bych byl s těmi vyššími otáčkami opatrnější. Opatrně jsem to Liborovi naznačil, ale nechtěl se ohlížet ani za krásnými dívkami. Měl před očima jediný cíl ‒ běžet. |
Po pátečním volnu mi běžecký diář ukázal další dosud nepoznanou metu. Dvanáct kilometrů jsem se rozhodl zaběhnout v ráji pejskařů na Letné. Občasné rádoby skotačení kolem volně pobíhajících statných bojových ras, které si užívaly volnosti, ale pán s vodítkem v nedohlednu s pivkem u stánku, nebudilo dvakrát bezpečný pocit. Ale lýtka zůstala nedotčena a úkol byl splněn - doběhl jsem ve stavu, který mi dovolil se přesunout domů.
| René: O zlovolných psících a běžcích by se dalo vyprávět dlouhé hodiny. Škoda je, že přibývá bojových plemen a ubývá ohleduplnosti ze strany jejich páníčků. Svoji odjištěnou zbraň nechávají pobíhat bez dozoru a zásadně bez košíku. Být běžcem, je třeba obezřetnosti. Zkušenost na závěr: Nevěřte tomu, že psi, kteří štěkají, nekoušou. Ani že malá plemena jsou agresivnější než velká, kterážto jsou spíše flegmatická. Zatím mě při běhání opravdu pokousal jen jeden pes - velký štěkající bernardýn. |
Celkem jsem naběhal na čtyři pokusy necelých čtyřicet kilometrů, což je proti samotnému začátku dvakrát tolik. A start běžecké cesty se datuje k počátku ledna.
Příští týden bude zase běhání, ale patrně padne jedno velké překvapení. Psát o něm radši teď nebudu. Uvidíme, jak vše dopadne, poté vyjde ortel na svět. Otázkou je, jaký bude výsledek. Kdo se trochu orientuje v běžeckých kruzích, tak může tušit. Jisté je, že tento týden nebude nudnější. V minulém padly dva rekordy. V následujícím je zaděláno také na dva.
| René: Vstupujeme do závěrečné fáze přípravy a ladění. Dnes poběží Libor nejdelší vzdálenost - 15 km. Pak už bude následovat vyloženě odpočinkový týden s dvěma běhy po pěti kilometry, spousta odpočinku a relaxace. A v sobotu hvězdný výkon. Všichni jsme napjatí. Natrhne Libor trika všem skeptikům? Prolomí další mýtus? Dozvíte se již brzy. |
