Článek
V neděli jsem dal na vyklusání čtyři kilometry, v pondělí volno, poté zpět do bloků. Týden před pražským půlmaratónem jsem se snažil umravnit stravu, ale večer po doběhu a v neděli jsem povolil opratě.
| Libor Kalous a René Kujan jsou redaktoři Běhání na Sport.cz. Libor s běháním začíná, René s ním zatím ještě nekončí. Jeden nemá téměř žádné běžecké zkušenosti, druhý třeba oběhl ostrov Island stylem 30 maratónů za 30 dnů. Libor trénuje na svůj první maratón, René mu pomáhá při přípravě a přispěje i dobrou radou. Dá to ten Libor v květnu pod čtyři hodiny? |
|---|
Mé chuťové buňky si objednaly hamburger, hranolky. A ne jednou. A musím říct, byla to slast. Jenže vše krásné končí. V úterý opět k tréninku, protože maratón je blíže a blíže. Jelikož se nachyluje ke dni D, odpovídá tomu i příprava.
| René: Nebýt v takových situacích líný se pořádně nacpat, to bych rozhodně nepovažoval za chybu. Dean Karnazes v takových dnech objednává rodinnou pizzu o rozloze malého fotbalového hřiště, motá si ji do ruličky a celou konzumuje sám. Ještě za běhu. Co všechno spořádá po závodě Chrissie Wellingtonová, si radši přečtěte sami. Tělo zkrátka potřebuje doplnit ztracené minerály a energii. Nějaký ten vitamín navíc se určitě také neztratí a pomůže tělu s odbouráváním metabolického odpadu. |
Navyšujeme objemy naběhaných kilometrů, přidáváme boj s časem, intervalové tréninky, kopce. Od úterý do neděle jsem stihl pět tréninků.
Úterý: Osm kilometrů. Z důvodu nečasu jsem po měsíci zavítal na běžecký pás a dal si nejkratší běh tohoto týdne. Přece jen padajícím větvím v parku jsem se chtěl vyhnout, možná své sehrála i pohodlnost.
Středa: Také ještě klimatizovaná posilovna. Aby ne. Vždyť bylo horší počasí než v prosinci. Tentokrát jsem musel běžet hodinu. Dal jsem dvanáct kiláků.
Čtvrtek: Stejný rozkaz. Opět běžet hodinu.
Sobota: Po dni volna jsem musel dát deset kilometrů do padesáti minut. První třetina byla o přemlouvání sama sebe, ale nakonec jsem se kousnul, přemluvil mozek a čas se zastavil na 47 minutách.
Neděle: Zlatý vrchol týdne. Žádné zbytečné honění, ale abych přivyknul na delší zatížení, vydal jsem se běhat devadesát minut v kuse. Po doběhnutí mi sporttester ukázal sedmnáct kilometrů. Měl jsem chvilkové nutkání, dát ještě čtyři a měl bych druhý půlmaratón, ale zvítězil zdravý rozum. Zastavil jsem. Ale ne na dlouho. Jedno vyspání a opět k soustruhům.
| René: Od prostého drcení kilometrů se posouváme na další úroveň - kromě obecné vytrvalosti začínáme kultivovat sílu a rychlostní vytrvalost. K tomu nám dopomůže trénink v kopcích a tréninky intervalové. Úroveň vytrvalosti budeme nyní navyšovat s ohledem nikoli na kilometry, ale na čas. Liborovo tělo musí přivyknout zvýšené námaze po dobu několika hodin. A podcenit nesmíme ani psychickou přípravu, aby maratón nejen hravě zvládnul, ale aby ho to i bavilo! |
