Hlavní obsah

Drsná Islanďanka v poušti natrhla všem triko

Reykjavík

Třiatřicetiletá žena z ponurého ostrova Island ukázala, že ani písečná poušť není něco, co by ji dokázalo překvapit. Důsledná příprava na ostrově plném ledu a ohně, silného větru a nehostinných kamenných plání přinesla Elísabet Margeirsdóttir světové prvenství.

Foto: Profimedia.cz

V Gobi bídně hynou i velbloudi, ne tak drsné Islanďanky. (ilustrační foto)

Článek

Elísabet Margeirsdóttir se stala první ženou světa, která dokázala pokořit výzvu jménem Ultra Gobi Race, čtyřsetkilometrový závod čínskými písečnými dunami, v čase pod 100 hodin. Splnila si tak svůj velký sen, o němž na začátku své náročné cesty sama dost pochybovala.

Elísabet Margeirsdóttir je na Islandu známou běžkyní a ultravytrvalkyní nejvyšší úrovně. V civilním životě přednáší o výživě na University of Iceland. Ultravytrvalostnímu běhání se věnuje od roku 2009 a vrcholem letošní sezóny měl být právě závod přes poušť Gobi, který se kromě jiného vyznačuje také tím, že trať není nijak značená a účastníci jsou odkázáni pouze na vlastní navigační schopnosti. Jejím snem bylo dokončit v čase 96-100 hodin, přičemž věděla, že to bude velice obtížné. Krátce po startu se zdálo, že její sen vyšumí do prázdna, trať byla přímo brutální.

Kromě samotného tréninku v obtížných podmínkách ve své domovině pracovala Elísabet i na posilování své horní poloviny těla. Co do kilometráže se její příprava nijak nelišila od přípravy na jiné závody, navíc si ale přibírala batoh s vyšší zátěží. Věděla totiž, že přes Gobi poběží s těžší výbavou, než na jakou je běžně zvyklá. „Do přípravy na tyto závody jsem dala opravdu hodně. Trénovala jsem a zkoušela plánovat, ale na závody, jako je tento, opravdový plán mít ani nemůžete," bilancovala běžkyně. „Věděla jsem, že to je jeden z nejtěžších závodů na tuto distanci na světě. Opravdu jsem to na sobě pocítila. Podařilo se mu mě trochu nalomit, trochu mě zlomit," svěřila se Islanďanka magazínu Iceland Review.

Elísabet se nakonec podařilo dokončit v úžasném čase 97 hodin 11 minut a ocitnout se tak v cíli celkově na sedmé pozici ze všech 50 startujících. Na nejvyšší bod trasy ve výšce kolem 4000 metrů nad mořem, který je zhruba v půli cesty, se plánovala dostat za denního světla. Ve skutečnosti se s ním musela popasovat během temné a chladné noci. Přes noc také přebrodila jednu z několika řek, což v tamních podmínkách znamenalo, že jí zamrzlo jídlo, pití i promáčené boty.

Za celou dobu si běžkyně odpočinula celkově jen na čtyři hodiny a spala jen tolik, aby se vyhnula těžkým halucinacím, které běžci při extrémně dlouhých závodech zažívají. „Když si důvěřujete a věříte v to, co děláte, znamená to hodně. Také to, že se těšíte a představujete si tu radost v cíli, vás žene dopředu," shrnula nová šampiónka světového formátu pro Runner's World.

Související témata: