Článek
Jak na rozhodnutí, že budete kapitánem, reagovali v kabině? Přece jen je v týmu třeba i zkušený reprezentant Viktor Půlpán.
S autoritou problém nebyl, protože v mládeži Basketu Brno jsem byl taky kapitánem a spousta kluků z těch týmů je v našem současném kádru. Přijali to Viktor i Američani, které máme. Když potřebuju řešit něco většího, jsem rád, že mi pomůže Viktor.
Mají soupeři narážky na to, že jste tak mladý kapitán?
Zatím jsem na žádné nenarazil, ale třeba vše přijde v play-off, když už půjde do tuhého. Tam je nějaké urážení možné, zatím jsem se s tím ovšem nesetkal.
Týmu to evidentně na palubovce šlape. Jste čtvrtí v tabulce nadstavby, jak zatím hodnotíte sezonu?
Jenom kladně. Kdyby nám někdo řekl, že budeme takto vysoko, brali bychom to všemi deseti. Hlavní pozitivum vidím v posunu naší hry během sezony. Na startu jsme měli bilanci čtyř výher a čtyř porážek, nakonec to bylo v základní části šestnáct výher a šest proher. Sedli jsme si s kluky i trenéry a řekli, že musíme hru překopat a zjednodušit. Využívat silných stránek, našeho dravého mládí a být agresivnější. Taky dost pomohl příchod posily pod koš Jordana Browna, který se stal nejužitečnějším hráčem prosince. Naše hra se změnila k lepšímu.
Povedlo se ho taky začlenit v kabině? S cizinci bývá v tomto ohledu občas problém…
V tomto jsou on i další Američan Ethan Chargois skvělí. Když se vrátím k Brownovi, tak je to pro něj první sezona mimo Ameriku v Evropě. A nevím, co od toho očekával, ale je dost pokorný na to, jaké má kvality. Je to takový typický pivot z minulosti. Není tak jistý při střele z dálky, ale spíš tvrdý pod košem, kde bojuje, taky je výborný v situaci jeden na jednoho a na doskoku. Na začátku sezony byl v Chorvatsku, kde mu to angažmá nevyšlo, takže přijel dost pokorný a je nadšený, že tu může být.
Zpátky ale k vám a k vaší rodině. Radí vám váš děda Bobrovský?
Je to hrozný milovník sportu, zvlášť basketbalu, kterému podmanil celý život. Miluje ty svoje Žabiny, na druhém místě má podle mě Basket Brno a fakt nás sleduje, v poslední době čím dál víc. Snaží se pouštět naše zápasy na internetu, protože z gauče je to prý pohodlnější než na Vodovce (domácí hala Basketu Brno - pozn. red.). Vše spolu rozebíráme. Už ani nepamatuju, kdy mi nepopřál štěstí, je to před každým zápasem takový náš rituál (úsměv).
Co jste zdědil po něm a co po tátovi?
Nikdy jsem se nezamýšlel, co mám po nich. Táta byl dlouholetý kapitán Zbrojovky, takže je na mě určitě pyšný, že jsem teď kapitán Basketu. Po obou mám asi vášeň pro sport celým tělem i celou duší. Dávám mu všechno a chci dosáhnout maximum.
Viděl jste svého otce vůbec hrát?
Ve Zbrojovce ne, ale jako fotbalistu si ho ještě pamatuju. Po konci ve Zbrojovce byl dlouho v Rakousku a občas jsme na jeho zápasy jezdili. Pak jsem byl taky na pár exhibicích, kde se objevil, třeba na rozlučce Petra Švancary. Teď je basketbalovým trenérem.
Takže jako dítě jste si zkusil i fotbal?
Začínal jsem jako malé dítě s fotbalem. Bylo to především díky tomu, že bydlíme blízko hřišti na Svratce. Šel jsem na trénink, ale byl jsem hodně takový, že jsem chtěl a potřeboval, aby tam byl někdo se mnou… Tím, že oba rodiče byli basketbaloví trenéři, tak na to neměli čas. Chtěl jsem být tam, kde byli oni, takže jsem pokračoval v basketbalu. Ten hrál i brácha Honza a sestra Klára, všichni jsme sportovní fanatici (smích).
Jaké jsou vaše basketbalové cíle?
Určitě se chci podívat někam do zahraničí. Vždycky jsem měl vysněnou španělskou ligu, ale v poslední době jsem si hodně oblíbil německou.
Jak daleko je z Brna do ciziny?
Těžko říct, mám do příštího roku smlouvu v Basketu. Vždycky je to sezona od sezony, jak člověk zahraje a jak se taky propaguje. Nedokážu říct, kdy by se mně to mohlo povést.
Zahraniční týmy poznáváte díky účasti v Severoevropské lize ENBL, která vznikla před čtyřmi roky. Jaká je její úroveň?
Jsme tam od jejího založení, kdy liga začínala s pár týmy. Postupně se ale soutěž dost popularizuje a počet soupeřů roste. Potkáváme se s týmy z Polska, Anglie, s německým Bambergem, což je jeden z nejlepších týmů v tamější lize, takže takové konfrontace jsou pro náš mladý tým super.
S bilancí dvou výher a pěti porážek máte před posledním zápasem v Dánsku jasné, že se do další fáze nepodívat. Jak hodnotíte účinkování v soutěži?
Hrozně nás štve, když jsme prohráli třeba v prodloužení nebo hodně těsně. Je ale fakt super, že si ty zápasy vůbec můžeme zahrát.
Basketbal v Brně je v posledních letech na vzestupu, dojde až na vrchol české ligy?
Progres je velký, ale když se podíváme třeba na to, jak je zase dominantní Nymburk a jak hraje v Lize mistrů, tak vůbec nevím, jestli se můžeme bavit v dohledné době o titulu. Jdeme zápas od zápasu a chceme basketbalem bavit a taky přilákat čím dál větší počet fanoušků na tribuny.
