Satoranský o Barceloně: Beru si slovo, ale porážky přibývají a tlak roste

Jedna výhra by měla k postupu stačit. Věříte, že ji získáte už proti Řekům?

Máme velkou výhodu, že hrajeme v Pardubicích, kde je pro soupeře velice těžké hrát. Náš tým už si zvykl na styl trenéra Diega Ocampa, během předchozích oken už se udělala nějaká práce, takže nám ani nevadí kratší čas na sehrání. Ale Řecko je velmi silné.

Bude jim však scházet klíčový rozehrávač Thomas Walkup.

Že Walkup nedorazí, beru jako výhodu. Je to jeden z nejlepších obranářů Euroligy posledních let. Když proti němu hrajeme s Barcelonou, hlídá naše nejlepší střelce, takže si od něj dovedu odpočinout. Ale v Pireu minulý rok při prvním zápase (porážka 64:72) bránil mě a bylo to hodně nepříjemné. Dokáže svou hru propsat do celého týmu. Budou muset změnit styl.

Nastoupit by neměl ani Kostas Slukas, další opora. Takže narazíte na hratelné Řecko?

Pozor, Řekové mají dva euroligové týmy, navíc kouč Spanulis je výborný. Budou sehraní, je to fyzické mužstvo, budeme to mít náročné. Zápas v Pireu nám nevyšel, ale do odvety půjdeme sebevědomě.

Motivuje vás, že si můžete s Českem zahrát na EuroBasketu už popáté?

Vyrovnal bych Jirku Welsche, což je pro mě velká motivace. Postoupit na mistrovství Evropy je pro český basketbal velmi důležité. Prodloužili bychom sérii z posledních let, kdy se Česku docela dařilo. Coby starší generace bychom na tuhle vlnu chtěli natáhnout i mladší kluky.

Kde berete sílu, abyste byl schopen na srazy národního týmu přijet?

Reprezentovat je pro každého sportovce to nejvíc. Je to samozřejmě složité, Euroliga a španělská liga jsou z mého pohledu dvě nejnáročnější soutěže v Evropě, program je našlapaný. Máme spoustu zápasů, často cestujeme. Dorazit na nároďák je pro mě takovým zpestřením. A že můžeme něčeho dosáhnout, je velká motivace.

Sezona v Barceloně vám ale po týmové stránce zatím příliš nevychází.

Jde rozhodně o tu nejtěžší, kterou jsem tam zažil. Chybí nám trošku vyrovnanost, naše výkony jdou nahoru dolů. Nejsilnější tým jsme schopni porazit, pak padneme s posledním. Snažíme se to během sezony změnit, ale zranění tomu nenapomáhají. Hned na začátku ročníku se zranil Nicolás Laprovíttola, k tomu se Honza Veselý potýká s kolenem. Jsme momentálně v pozici, kdy máme týmový výkon kam zvedat. Po ztrátě Laprovíttoly se nepodepsala žádná náhrada.

A příchod Raula Neta, který roky hrával v NBA, se zrovna nevydařil.

Vidíte, na toho jsem zapomněl! (směje se) Odehrál asi pět minut.

Takže vedení přivedlo zajíce v pytli?

Neznal jsem jeho fyzický stav, když jsme ho podepisovali. Byla smůla, že se hned v prvním zápase zranil dost nepříjemně. Tahle epizoda tlaku v Barceloně nepomáhá.

Změnila se vaše pozice?

Jsem jedním z nejstarších hráčů, zároveň z týmu působím v Barceloně téměř nejdéle. Musím být na hřišti lídrem, stejně tak v kabině. O to víc mě mrzí, že sezona není zatím vydařená. V klubu se ale cítím komfortně. Těžké je to v tom, že fanoušci Barcelony stojí jenom o výhry. Jakmile přibývají porážky, tlak roste. Nicméně máme dostatek času, abychom se v Eurolize i ve Španělsku ještě zvedli. Naše ambice zůstávají stále stejné.

Sám si tedy berete v kabině slovo?

Jo, navíc mám výhodu, že spousta kluků přichází z NBA. Mluvím španělsky i anglicky, snažím se být mostem pro nové hráče. Honza se snaží zase především organizovat hru na palubovce. Máme společně největší slovo.