Článek
Michael Jeffrey Jordan se narodil 17. února 1963 v Brooklynu, mládí však prožil v Severní Karolíně. Sportovní talent vykazoval již útlém věku, věnoval baseballu, basketbalu a americkému fotbalu. Jeho hvězda začala stoupat již na střední škole, kde však v patnácti letech nebyl vybrán do školního výběru pro nedostatečnou výšku. Během dalších dvou let nejen že se do týmu dostal, ale s průměrem větším než 25 bodů na zápas doslova zářil. O jeho služby se najednou praly všechny věhlasné americké univerzity.
Jordan se v roce 1981 upsal Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill, kde trénoval Dean Smith, jeden z nejrespektovanějších trenérů v historii americké košíkové. Jordan se pod jeho vedením vypracoval v opravdovou hvězdu a posbíral řadu individuálních ocenění. Jeho největší okamžik v dresu Tar Heels přišel ve finále celostátní soutěže NCAA v roce 1982, kde Jordan proměnil vítěznou střelu.
Do draftu NBA se přihlásil v roce 1984, na univerzitu se však o dva roky později vrátil, aby mohl dokončit poslední ročník.
Začátky v Bulls a první slavné boty
Michael Jordan byl během velmi silného draftu nakonec vybrán na třetí pozici Chicagem, které v té době bylo podprůměrným týmem, navíc jeho hráči údajně často holdovali drogám. Ambiciózní Jordan se však soustředil na svůj basketbalový rozvoj a hned v první sezóně ukázal, že do NBA přišla nová superhvězda. Dostal se do Zápasu hvězd, vyhrál ocenění pro nováčka roku a konečně - dovedl Bulls zpátky do play-off.
Na vzestup nové hvězdy vsadila také americká firma Nike, která se v té době zaměřovala spíše na atletiku, chtěla však prorazit také do basketbalu. A tak světlo světa v roce 1994 spatřily boty s názvem Air Jordan, které Michael nosil každý zápas pod pokutou pět tisíc dolarů, jejich barva byla proti pravidlům. A právě na tomto zákazu Nike postavilo svou reklamní kampaň. Od té doby se na nové modely tenisek značky Jordan stojí fronty a některé se prodávají za tisíce dolarů.
Velkou část druhé sezony strávil Jordan na lavičce kvůli zranění kotníku, Bulls se i přesto dokázali dostat do play-off, kde však narazili na Boston Celtics. Proti týmu, který je považován za jeden z nejlepších v historii, neměli Bulls moc šancí. Výjimkou byl druhý zápas série, kde Michael Jordan zaznamenal neskutečných 63 bodů a vytvořil stávající rekord počtu bodů v zápase play-off. Celtics sérii vyhráli 3:0, stejná situace se opakovala i o rok později.
Krvavé bitvy s Detroitem
V následujících třech sezonách se z Jordana stal nejlepší hráč v lize, vyhrál svou první trofej pro nejužitečnějšího hráče (MVP), stejně jako pro nejlepšího obránce v lize. Týmový úspěch se však stále nedostavoval.Tři roky po sobě byli totiž Bulls vyřazeni Detroitem Pistons, které vedl hvězdný Isiah Thomas.
Pistons byli v lize hodně nepopulární, a to kvůli velmi tvrdé, často nesportovní hře. S tím se tým Chicaga nedokázal vyrovnat, a to i přes příchod trenéra Phila Jacksona a nově se projevující mladé hráče jako byl Horace Grant a Scottie Pippen. I během těchto těžkých sezon však Jordan ukazoval svou individuální výjimečnost, jako v prvním kole play-off proti Clevelandu, kde rozhodl legendární střelou s klaksonem.
První tituly a odchod k baseballu
V sezoně 1990-91 vyhrál Jordan druhou cenu MVP, klíčové však bylo zásadní zlepšení Scottieho Pippena. Hlavně díky tomu byli Bulls konečně schopni porazit nenáviděný Detroit a postoupit do finále NBA. Tam v pěti zápasech přehráli LA Lakers a poprvé se stali mistry světa. Jordan se stal nejlepším hráčem finálové série, což zopakoval i o rok později, kdy Bulls ve finále porazili Portland Trail Blazers v šesti zápasech.
Třetí trofej pro nejužitečnějšího hráče ligy v řadě Jordan nezískal, v sezoně 1992-93 byl takto oceněn Charles Barkley, na jehož Phoenix Suns narazili Bulls ve finále. Chicago vyhrálo v šesti zápasech a Jordan se stal prvním hráčem v historii, který byl zvolen nejužitečnějším hráčem finále třikrát po sobě.
Po třetím titulu Michael Jordan oznámil, že jde do basketbalového důchodu. Během roku vycházela na povrch jeho údajná závislost na hazardu, krátce po skončení sezony navíc zemřel jeho otec, který byl obětí loupežného přepadení. Po odchodu z NBA hrál Jordan dva roky baseball za tým Birmingham Barons.
„Jsem zpátky.“
Pouhými dvěma slovy oznámil v březnu 1995 Jordan svůj návrat na palubovky a i díky němu se Chicago znovu dostalo do play-off, kde však prohrálo s Orlandem Magic. Tuto prohru Jordan nesl opravdu těžce, což potvrdil následující ročník, který Bulls zakončili s rekordními 72 výhrami z 82 zápasů. Tento neuvěřitelný rekord byl překonán v roce 2016 Golden State Warriors.
Celé tři sezony Bulls dominovali nad celou NBA. Trojice Jordan-Pippen-Rodman nenechala nikoho na pochybách, že právě tohle je nejlepší tým v historii soutěže, když znovu vyhráli tři po sobě jdoucí tituly. Nejprve proti Seattlu, poté dvakrát ve finále přehráli Utah Jazz. Poslední zápas sezony 1997-98 byl i posledním zápasem Michaela Jordana v chicagském dresu, který své angažmá v Bulls zakončil stylově - vítěznou střelou pět vteřin před koncem.
A právě 13. ledna roku 1999 Jordan znovu oznámil odchod do důchodu, o rok později se stal minoritním vlastníkem týmu Washington Wizards, což byla předzvěst dalšího návratu. V září 2001 osmatřicetiletý Jordan opravdu oznámil návrat, tentokráte však hájil dres právě Washingtonu. U Wizards strávil Jordan dva roky, během kterých bylo ve Washingtonu pokaždé vyprodáno, do play-off se však „Čarodějové“ nedostali. Svůj poslední zápas odehrál Michael Jordan 16. dubna 2003 ve Philadelphii, zaznamenal 15 bodů a obdržel tříminutovou ovaci ve stoje.
Dream Team
Michael Jordan se v dresu USA dvakrát zúčastnil olympijských her. Poprvé ještě jako neprofesionál na olympiádě 1984 v Los Angeles, kde se stal nejlepším střelcem turnaje a byl klíčovým hráčem na cestě ke zlatu.
V létě 1992 byl součástí hvězdami nabitého Dream Teamu (Týmu snů) na olympiádě v Barceloně, kde mohli poprvé v historii hrát také profesionálové z NBA. Americká reprezentace, jejíž soupisku tvořilo jedenáct pozdějších členů basketbalové síně slávy, v turnaji zničila všechny soupeře a po finálovém vítězství nad Chorvatskem 11:85 dovezla domů očekávané zlato.
Vlastník Charlotte a nejbohatší sportovec
Jako hráč se do NBA již nikdy nevrátil, v roce 2010 se ale stal většinovým vlastníkem týmu Charlotte Hornets (dříve Bobcats). Jordan je dodnes jediným afro-americkým vlastníkem NBA týmu. Kromě firmy Nike byl Jordan tváří několika nadnárodních značek, jako jsou Gatorade, Coca Cola, McDonald's nebo Chevrolet.
Často se objevoval také ve společnosti postaviček Looney Tunes od Warner Brothers, a to v reklamách, ale také v celovečerním filmu Space Jam. V roce 2017 byl magazínem Forbes označen za nejvíce vydělávajícího sportovce historie.
Osobní život a dokument „Last Dance“
Michael Jordan má dva bratry a dvě sestry, poprvé se oženil v roce 1989 s Juanitou Vanoyovou, se kterou má tři děti. Syna Marcuse, Jeffreyho a dceru Jasmine. Dvojice se rozvedla v roce 2006 a jeho bývalá manželka dostala odškodnění 168 milionů dolarů. V roce 2013 se Jordan oženil znovu, a to s kubánsko-americkou modelkou Yvette Prietovou, se kterou má dvojčata.
V roce 2020 vyšel o Jordanově kariéře desetidílný televizní dokument s názvem Last Dance (Poslední představení), v rámci kterého byly mimo jiné zveřejněny dosud neviděné záběry z poslední mistrovské sezony Chicaga Bulls 1997-98.
Největší úspěchy
Titul NBA | 6x (1991-93, 1996-98) |
Nejužitečnější hráč ligy | 5x (1988, 1991, 1992, 1996, 1998) |
Nejužitečnější hráč finále | 6x (1991-93, 1996-98) |
Obránce roku | 1x (1987-88) |
Nováček roku | 1x (1984-85) |
Nejlepší skórer ligy | 10x (1987-93, 1996-98) |
NBA All Star (Zápas hvězd) | 14x (1985-93, 1996-98, 2002, 2003) |
Nejlepší tým NBA | 10x (1987-93, 1996-98) |
Nejlepší obranný tým ligy | 9x (1988-93, 1996-98) |
Vítěz soutěže smečařů | 2x (1987, 1988) |
Vítěz olympijských her | 2x (1984, 1992) |
Člen basketbalové síně slávy (2009) | |
Číslo 23 vyřazeno týmem Chicago Bulls a Miami Heat | |
Člen výběru 50 nejlepších hráčů historie NBA (1996) | |
Držitel Prezidentské medaile svobody (2016) |