Článek
"Ukecali mě trenéři a (manažer reprezentace) Michal Šob s tím, že bych měl ještě přijet. Nakonec jsem dorazil rád, měli jsme volno, stejně bych do Česka letěl. Takže jsem říkal, že si ještě zahraju," řekl novinářům Hruban, který po ztrátě reálné naděje na postup na šampionát v listopadu po prohře v Pardubicích s Černou Horou (56:65) uvedl, že by ve zbytku kvalifikace měli dostat šanci mladí hráči.
Ti v kádru jsou, ale on s Patrikem Audou, Ondřejem Balvínem či Martinem Křížem budou lídry, kteří jim ve čtvrtek v Pardubicích proti Francii a v neděli v Podgorici proti Černé Hoře pomohou zkušenosti sbírat. Hruban, který ještě na konci ledna při triumfu londýnských Lions v Britském poháru proti Leicesteru chyběl, už je po zranění fit.
"Kolem Vánoc jsem si zlomil kůstku v ruce, byl jsem asi čtyři týdny mimo. Už je to pryč, mám to vyléčené. Ještě kvůli systému britské ligy a registraci hráčů jsem přišel o víc zápasů, protože se to tam nedělá na jednotlivá utkání, ale na období čtrnácti dní až tří týdnů, což je poměrně zvláštní. Sám to nechápu. Ale už je to všechno v pohodě, zdraví celkem drží," podotkl.
Do Londýna zamířil před sezonou z Nymburka a s rodinou si angažmá užívá, i když to byla změna. "Bydlíme v pětadvacátém patře mrakodrapu přímo v bankovní čtvrti Canary Wharf. Změna je to veliká. Ale zase by si měl člověk vyzkoušet jiné věci, šli jsme do toho s otevřeným hledím. Na Londýn se stěžovat nedá, je to krásné město. Sice blázinec, ale je fajn ho zažít," prohlásil Hruban.
Lions britské lize vládnou a v EuroCupu se drží ve skupině B na sedmém místě. "Měli jsme spoustu zápasů, které jsme měli vyhrát. V EuroCupu jsme si zajistili play off. Mohli jsme být o dvě tři místa výš, ale prostě jsme nedokázali zvládnout zápasy, které jsme měli jednoznačně vyhrát," uvedl Hruban. "A stejné je to i se mnou. Některé zápasy jsem začal dobře, udělal jsem pár blbých chyb a šel si sednout. Tak to někdy chodí. Celkově bych to zhodnotil: Jde to, ale mohlo by to být lepší," prohlásil Hruban.
Vojtěch Hruban (vlevoú obchází finskou hvězdu Lauriho Markkanena.
Je podle něj vidět, že britská liga se snaží jít kvalitou nahoru. "Hráči tam nejsou vůbec špatní, individuální kvalita tam je, až jsem byl překvapený. To, co chybí, jsou herní systémy, propracovanost hry, která je evropskému stylu vlastní," řekl Hruban.
"A taky trochu chybí standardy ligy. V rámci hal, rozhodčích, celého přístupu, jak by se o profesionální ligu mělo starat. Tam mají Britové hodně co zlepšovat. Ale na druhou stranu od té doby, co tam jsem, se věci hodně posouvají. Přišlo několik nových investorů, ligu vlastní velká developerská skupina z Miami. Myslím, že ta liga bude stoupat nahoru, jen jsem to chytil ještě v nějaké překlenovací fázi," konstatoval.
Některá dějiště zápasů jsou podle něj překvapivá. "Zajímavá věc je v Plymouthu. Tam přijedete a vlastně se hraje v divadle, kde je na zemi beton, na který pak položí něco jako lino s nalajnovanou palubovkou. Balón tam všem skáče tři metry nad hlavu a všechny po zápase bolí kolena. A samotní organizátoři tomu říkají nejlepší hala v celé Británii. Takové paradoxy tam prostě jsou," líčil s úsměvem Hruban.
"Nebo přijdete na zápas a hodinu dvacet před ním je ještě dětský kemp. Pobíhá tam dvě stě děcek. Nikde ani reklama, postavené tribuny. Spoluhráč Kosta Koufos mi nechtěl věřit, že hrajeme opravdu v téhle hale. Odcházel a šel hledat další halu. Ale to jsou maličkosti, člověk to musí brát s humorem. Nedá se nic dělat, tahle liga je prostě někde jinde," doplnil.
Zájem diváků jej ale překvapil. "Asi to mám zkreslené tím, že jsou všichni zvědaví na Lions, takže jsme v podstatě nehráli v britské lize zápas, který by nebyl vyprodaný. V neděli jsme hráli souboj o první místo a měli jsme 4200 diváků. Takže návštěvy jsou velice slušné, na nás jsou všechny haly plné a to se pohybují kapacitně od osmi stovek do tří tisíc. Řekl bych, že průměrná návštěva na naše zápasy mimo Londýn bude nějakých osmnáct set, dva tisíce diváků," dodal Hruban.
