Článek
Jako první přijde na řadu ve středu od pěti hodin odpoledne v hale ve Vodově ulici v Brně euroligové měření sil s tureckým Mersinem. „Sezona je fakt náročná, ale tyto tři zápasy v jednom týdnu budou extrémně těžké. Musela jsem se naučit víc starat o své tělo,“ říká pro Sport.cz.
Poslední týdny se totiž její život odehrával zejména na letištích a na cestách. Za měsíc prožila euroligové výjezdy do Turecka, Francie i Řecka a následně s reprezentací do Itálie a Německa. „Je celkem rarita, že jsme tolik cestovaly. Basketbalu je v tomto ročníku opravdu hodně. Jsem ráda, že budeme teď doma,“ přiznává Hamzová.
Od basketu si odpočine třeba díky škole, studuje pedagogickou fakultu se zaměřením na biologii a zeměpis. „Pomáhá mi, že studuju vysokou. Když dělám věci do školy, nemyslím na basket. Mám taky další aktivity, holky se u nás třeba učí háčkovat,“ usmívá se brněnská rodačka.
S basketbalem si letos plní sny. Se Žabinami poprvé okusila atmosféru Euroligy, kde si brněnský celek s předstihem dvou kol zajistil postup do další fáze soutěže. V pátek při drtivé ligové výhře Žabin 103:38 nad Trutnovem premiérově nastoupila v mistrovském klání se svou o šest let mladší sestrou Marií.
„Bylo to fajn, v duchu jsme si se ségrou přály, abychom si spolu mohly zahrát. V Žabinách v této sezoně všechny žijeme svůj sen. Kromě dvou holek jsme si zatím Euroligu nevyzkoušely,“ podotýká Hamzová.
V nablýskané evropské soutěži dává vzpomenout na výkony své mámy Romany. „Samozřejmě na mé zápasy chodí, ale už mi neradí, od toho jsou trenéři, aby mi dávali pokyny,“ říká mladá rozehrávačka.
V rodině Hamzových byla předurčena k tomu, aby jí učaroval sport. Vždyť otec Jiří je manažerem českého biatlonového svazu a ve stejné pozici byl i u hvězdné éry Žabin, bratr Jiří kope za fotbalovou Zbrojovku a basket hraje i zmiňovaná mladší sestra Marie. Profi sportu se nevěnuje jenom nejmladší bratr Josef.
„Povahově jsem asi podobná mamce. Nemám moc ráda pozornost, třeba tu mediální, ale člověk se musí smířit s tím, že přichází, když dělá sport,“ uvědomuje si nejstarší ze sourozeneckého kvarteta Hamzových.
A zároveň přiznává, že se na zápasy svého bratra ve Zbrojovce moc nedostane. „Jak hraje venkovní sport, tak je to pro mě přes zimu náročnější. Přes léto jsem se na něho byla dívat. On každopádně na moje zápasy v Eurolize chodí,“ říká Hamzová a dodává. „Už spolu nebydlíme, tak je občas těžké se potkat. Každý má svůj program, jinak školu.“
Ta je zatím v kariéře nejdál, postupně se vypracovala v důležitou součást reprezentace, s níž jí čeká příští rok v červnu velká výzva. Evropský šampionát, jehož jednu skupinu hostí Brno.
„Na klubové úrovni jsem si svůj sen v podstatě splnila tím, že hrajeme Euroligu, i když se dá pořád posouvat. Ale mám před sebou domácí mistrovství Evropy, kde bychom mohly udělat hezký výsledek. S reprezentací jsem v Brně nikdy nehrála, takže je to pro mě velké lákadlo, že může přijít rodina i kamarádky,“ dodává Hamzová.