Hejková se bála, že euroligové loučení v Praze pro ni bude horší

„Nastal čas, dohodli jsme se tak i s vedením klubu,“ uvedla Hejková, která už loni uvažovala, že přenechá větší kompetence svým nynějším asistentům Jan Pavlíkovi a Martinu Baštovi. Nakonec ještě rok v roli hlavní trenérky přidala a teď má před sebou vrcholy v podobě euroligového Final Six i útoku na 13. český titul v řadě. „Měla bych říct, že nadcházející dva měsíce pro mě budou speciální, ale sama nevím. Spíš se to celé snažím brát normálně,“ líčila Hejková.

Při posledním domácím euroligovém zápase se bála, že to loučení v Praze pro ni bude horší, ale uhlídala emoce. „Nějak jsem to ustála, vlastně to bylo docela fajn,“ říkala, když došlo na dojemné loučení s fanoušky, byť Hejková nevylučuje, že v nějaké pozici ještě v pražském klubu zůstane. „Diváci si ale zasloužili o mém konci vědět, aby si mohli důstojně zakřičet,“ řekla trenérka, která s USK získala 12 mistrovských titulů a v roce 2015 s ním ovládla i Euroligu.

„Docela mě zpráva o jejím rozloučení překvapila, ale myslím, že to sama vnímala jako správný krok a vycítila, kdy bude nejlepší ho udělat. Je každopádně moc fajn, že ten náš společný příběh ještě nekončí a můžeme pod jejím vedením počtvrté za sebou hrát o euroligové medaile,“ řekla pro ČTK kapitánka Teja Oblaková

Úspěšná slovenská trenérka v minulosti vedla také Ružomberok, Šoproň, Spartak Moskva, Dynamo Moskva a Valencii. „Má ohromné zkušenosti a basketbalu rozumí. Na palubovce dává hráčkám hodně svobody a funguje jí to. Ví, jak poskládat tým, jejich pět euroligových triumfů na různých adresách nebylo náhodných,“ ocenila slovinská reprezentantka Oblaková.

Hejková v žertu připustila, že se jí ještě nechce stěhovat z Prahy, kde má byt, a zatím ani úplné odstřihnutí od basketbalu si představit neumí. „Vzhledem k tomu adrenalinu, co jsem zažívala, by nějaký absolutně klidový režim pro mě byl asi zlý. To je, jako když někdo odjede po stresovém období na dovolenou a dostane na ní hned druhý den infarkt,“ uvedla Hejková.