Článek
Dovedl reprezentaci k sedmému místu na kontinentu, historické šesté příčce na mistrovství světa a teď po neskutečně dlouhých 41 letech i na OH. „Spousta lidí mě považovala za šílence nebo nejapného komika z jiné planety, ale já cítil, že je tady generace, která může něčeho dosáhnout," vysvětluje kouč, jenž má ohromný cit pro výběr hráčů.
„Tehdy jsme měli v týmu veterány jako Jirka Welsch, Luboš Bartoň nebo Petr Benda, ale vedle nich už rostli Tomáš Satoranský či Jan Veselý. K nim se brzy nabalovali další. Viděl jsem hráčský potenciál a někdy se prostě i nejodvážnější sny splní. Když o ničem nesníte, tak ani nic nedokážete," prozrazuje 57letý Ginzburg, jemuž působení v Česku přineslo nejen občanství země, kde pracuje, ale i slávu i v rodném Izraeli.
Když reprezentanti začali olympijskou kvalifikaci v kanadské Victorii porážkou s Tureckem, sami si boj o Tokio posunuli ještě na vyšší stupeň obtížnosti. Věděli, že od té chvíle nemohou už s nikým zaváhat, museli zvládnout tři těžká utkání o všechno. „Byl to pro mě jeden z nejtěžších momentů s národním týmem. Viděl jsem, že nám během prvního utkání plno věcí ve hře scházelo, ale taková nastala situace, protože jsme byli kompletní jen pár dní a měli extrémně málo času mužstvo sladit," uvažuje kouč.
Věřil týmu, přesto v něm hlodal červíček pochybností. „Obavy jsem měl hlavně z toho, jestli automatismy mezi hráči naskočí dostatečně rychle. Ale klaplo to, každým zápasem jsme hráli o dost líp, v tom je tajemno i krása basketu," usmívá se Ginzburg a okamžitě má jasno, v čem spočívá kouzlo národního týmu. „Je za tím neskutečná chemie mezi hráči. Mohou být nějaké špatné okamžiky a situace v tréninku nebo zápase, ale všichni pořád drží spolu. To je hlavní ingredience úspěchu," připouští.
Basketbal už od roku 2004 drží český prapor účasti týmového sportu na OH. Dosud ležela na ženách, které hrály naposledy na Londýně 2012, teď od nich štafetu s přestávkou v Riu převzali muži. „Dostali jsme jedinečnou šanci dostat se na olympijský turnaj a využili jsme ji, protože jsme pro to udělali naprosto všechno. Je fascinující vidět, jak český basket posouvá individuální i týmové hranice a kde je limit, to uvidíme," směje se a už spřádá plány na základní skupinu v Tokiu, kde Češi vyzvou USA, Francii a Írán.
Zobrazit příspěvek na Instagramu