Existenční duel proti reprezentaci rodné země. Ginzburga čeká emotivní nářez

„Pro obě země to bude klíčový zápas a samozřejmě vím, kde jsem se narodil. Teď ale žiju tady a miluju Česko, takže tam i pro mě bude o něco víc emocí. Chci to vzít naprosto profesionálně, nakonec jde především o basket a my prostě musíme vyhrát, abychom mohli odjet do Berlína," líčil Ginzburg, jehož svěřenci první možnost zajistit si účast v berlínském osmifinále ME promarnili, když padli s Finskem.

„Soupeř si zasloužil zvítězit, zahrál opravdu dobře. Využívá unikátní styl téměř bez dlouhých hráčů, ale Markkanen na pivotu odvede spoustu skvělé práce a způsobuje tím problémy soupeřům. Navíc nám předvedl, že umí hrát i hodně zvenku. Finové hráli rychle pálili trojky, proměnili jich patnáct. My nezačali dobře, pořád jsme je naháněli, a když jsme se přiblížili, tak oni dali klíčové střely. To je ale život," mínil trenér české reprezentace.

Ginzburga hodně trápí, že jeho výběr v Praze od každého soupeře inkasoval osmdesát bodů a víc, od Finů jich bylo dokonce 98 a od Poláků ještě o jeden víc. „Náš hlavní problém proti Finsku byl opět v obraně. Pokud bychom dokázali víckrát soupeře stopnout, mohli jsme víc vyrážet i do protiútoků. Jenže to se nedařilo. Věřím ale, že se mentalita týmu se zvedá a že nad Izraelem vyhrajeme," připustil Ginzburg.

Doufá také ve výraznější využití Tomáše Satoranského v existenčním duelu. Dva týdny po zranění kotníku pravé nohy sice klíčový rozehrávač reprezentace nastoupil v pátek k úvodním utkání s Polskem, ale další dva zápasy odseděl jen na lavičce. Proti Finsku zaznamenal první dva body na turnaji, k tomu zapsal deset asistencí a čtyři doskoky. „Myslím, že Saty se už cítil na hřišti lépe. Z mého pohledu můžeme z tohoto zápasu jen těžit, pokud jde o jeho zapojení. Snad bude na čtvrteční zápas ještě připravenější," řekl Ginzburg.

Reprezentanti si uvědomují, co je ve hře. „Bude to zápas všechno, nebo nic. Všichni víme, o co s Izraelci půjde. Porveme se o to jako lvi a necháme tam duši. Musíme se ale během středečního volna dobře připravit a jít do všeho na sto procent. Je to poslední vystoupení tady v Praze a určitě bychom chtěli končit pozitivně," mínil pivot Patrik Auda, jenž se proti Finsku postaral o vzkříšení české naděje.

Ke konci ale doplatil na své útočné fauly. „Z mého pohledu jsem se jen snažil vytvořit si prostor proti menším hráčům, ale rozhodčí to posoudili jinak. Opravdu bylo tělo na tělo, kontakt se tam musí očekávat, jenže já mám pocit, že některé fauly tady jdou proti nám, což pak tvoří situaci pro nás těžší. Ale není to něco, na co bychom se měli vymlouvat," krčil Auda rameny po prohraném duelu.

To už je ale minulost, teď to vypadá na čtvrteční přímou bitvou o osmifinále mezi Českem a Izraelem. Kdo zvítězí, postoupí. Tedy pokud předtím Finové neselžou proti Nizozemsku, pak by totiž došlo na minitabulku tří mužstev i s nimi a český tým by k zajištění čtvrté postupové příčky potřeboval výhru minimálně o šest bodů.