Hlavní obsah

Bylo to jako basketbalové Nagano, vzpomněl Choleva na postup přes Opavu. Teď chce medaili

Basketbalisté Ostravy mají na co navazovat. Loňská jubilejní, sedmdesátá sezona v nejvyšší basketbalové soutěži se jim povedla náramně a od vysněné medaile zůstali jen malý kousek. Vrcholem bylo čtvrtfinále, v němž vyřadili obhájce mistrovské trofeje Opavu (4:2 na zápasy). A přestože v semifinále padli s pozdějším ligovým šampionem Nymburkem, vyslechl si po nejúspěšnější ostravské sezoně posledních let trenér Adam Choleva hodně pochvalných slov.

Foto: Jiří Tomaškovič, Sport.cz

Trenér basketbalistů NH Ostrava Adam Choleva

Článek

Ty nejcennější přišly z úst jeho otce Zbyňka Cholevy, kterého si basketbaloví fandové pamatují jako dlouholetého trenéra Nového Jičína a Prostějova. S oběma týmy sbíral na počátku tisíciletí ligové medaile, o kterých jeho syn Adam zatím jen sní.

„Je kam stoupat a chtěl bych se mu přiblížit. Mým snem je ale získat titul z pozice hlavního trenéra. To se mu nikdy nepovedlo. Byl na každém zápase v play off s Opavou a bylo hodně fajn vidět, jak byl po našem postupu šťastný,“ svěřoval se čerstvě 29letý (6. září) hlavní trenér NH Ostrava Adam Choleva.

Váš asistent Nihat Gürbüz před touto sezonou prohlásil, že míříte na medaili. Na tu basketbalisté Ostravy čekají dvanáct let (bronz v sezoně 2012/2013). Souhlasíte s ním?

Pro úspěchy, vítězství a medaile to děláme. Chceme mít ty nejvyšší ambice, takže ano. Minule jsme vypadli v semifinále a prohráli jsme i v zápase o třetí místo (s Děčínem 0:2 na zápasy) a rádi bychom se posunuli o kousek dál, což znamená získat medaili. Zároveň cítíme, že se s námi úplně nepočítá, což by nám mohlo pomoct být tím pověstným černým koněm soutěže.

Přišli jste o všechny tři Američany (Madden, Williams i Rhodes). Z Ústí nad Labem jste ale získali ligového vicemistra Lamba Autreyho, z Opavy zkušeného Martina Gniadka a posilou by měl být také Američan Kahlil Thomas. Budete silnější?

Musíme v to věřit. Především angažování Autreyho byl mistrovský kousek vedení klubu. Je mu už čtyřiatřicet let, ale je to největší posila, která za poslední roky do Ostravy přišla. V Česku je už dvanáct let, je velice zkušený. Podepsal na dva roky, což znamená určitou jistotu, kterou ve svých letech hledal. Bude určitě platný stejně jako Martin Gniadek, který se do Ostravy vrací po dlouhých jedenácti letech. Oba by nám měli pomoct chytit začátek soutěže, což se minule nepovedlo.

Start ročníku vám v minulém roce nevyšel, ale konec byl o to úspěšnější. Především postup přes mistrovskou Opavu, souhlasíte?

Bylo to neuvěřitelné. Šli jsme do play off bez velkých zkušeností, ale zvládli jsme to. Ta sezona plná překvapení a zvratů, a možná jen vinou zranění klíčových hráčů z užší rotace Maddena a Rhodese jsme nedosáhli výsledků, na které jsme reálně mohli dosáhnout. Na druhou stranu, musíme být pokorní. Po tom hrůzostrašném začátku sezony bylo úspěchem už jen to, že jsme se do play off dostali.

Zápasy proti Opavě byly i pro vašeho otce Zbyňka coby někdejšího trenéra Nového Jičína velkými duely. Jak hodnotil váš postup přes velkého favorita čtvrtfinálové série?

Rozhodně pozitivně. Sérii jsme vyhráli, takže kladně. Myslím, že to ta derby mezi Novým Jičínem a Opavou hodně připomínalo. Haly byly narvané fanoušky a my si tady v Ostravě zažili takové malé basketbalové Nagano. Určitě jsme s otcem v minulém play off komunikovali víc, než tomu bylo zvykem během sezony. Bylo fajn se poprat s rivalem z Opavy a vidět tátu, jak je šťastný.

Přijížděl z Nového Jičína na zápasy? Dával vám v play off nějaké rady?

Byl na každém zápase. Rady dával, spíše to od něj byl ale takový mentoring směrem ke mně, protože za těch sedm nebo kolik let už netrénuje, už je tam jistý posun. I když pravda je, že Opava se za tu dobu zase tolik nezměnila. Třeba v útoku hrají stejné situace. O tom jsme mluvili a něco jsme si k tomu i řekli.

Váš otec sbíral v roli trenéra medaile s Novým Jičínem i s Prostějovem. Máte ambice se mu přiblížit?

On byl ve finále snad sedmkrát, má i z pozice asistenta titul (v roce 1999 byl asistentem tehdejšího trenéra Jiřího Růžičky u týmu Mlékárna Kunín), k tomu i nějaké bronzové medaile. Je kam stoupat a chtěl bych se mu přiblížit, mým snem je ale získat titul z pozice hlavního trenéra. To se mu nikdy nepovedlo, protože trénoval v Novém Jičíně i v Prostějově v době, kdy českému basketbalu pevně vládl Nymburk.

Jaké budou zápasy proti Opavě poté, co jste je jako obhájce trofeje vyřadili z play off?

Opava je na nás rozhodně nažhavená. Ale těšíme se. Kapitán týmu Štěpán Svoboda o tom mluvil také, už ty zápasy nejsou o tom, že to končí naší porážkou o třicet bodů. Šlapeme Opavě na paty a to mě obrovsky těší. Vyrovnáme se jim ale také návštěvností, ve které oni patří na čelo ligy. I my už umíme vyprodat halu a věřím, že se nám to mnohokrát povede i v nadcházející sezoně. Ta derby tím získala úplně jiný náboj. Myslím si, že se nás bojí, ale stejně tak my si uvědomujeme, že kvalita je pořád více na jejich straně. Pořád k nim trošku vzhlížíme.

V posledních letech to bylo tak, že Opava těžila z hráčů, kteří vzešli z NH Ostrava. Před touto sezonou jste ale získali opavského Martina Gniadka, otáčí se to? Budou nyní přestupovat hráči Opavy do Nové huti?

Byli bychom pochopitelně rádi, ale zatím jsem spokojen s Čechy, které v týmu mám. Nikdo z Opavy v našem hledáčku momentálně není (smích).

Související témata: