Článek
Bohačík soupeře trápil nájezdy i střelbou zdálky, znovu svou hrou připomněl, jak zářil před dvěma lety na mistrovství světa v Číně. „Prostě jsme Řecko přejeli, bylo to neuvěřitelné. Je těžké popsat slovy perfektní náladu a nádhernou atmosféru po zápase v šatně," líčil devětadvacetiletý basketbalista.
Po zkušenostech z minulých zápasů, kdy Češi mohli s Uruguayí prohrát po střele Grangera z poslední vteřiny nebo když proti Kanadě ztratili v poslední minutě desetibodový náskok, nechtěl předčasně slavit. „Tým byl pořád na špičkách, že se může stát cokoliv, ale když jsme minutu a půl před koncem vedli o třicet bodů, tak už se euforie nedala udržet," řekl Bohačík.
Ani se nezlobil, že mu nečekaný úspěch naruší původně plánovaný letní program s rodinou. „Mám čerstvě narozenou dcerku Beu, která přišla na svět v Prostějově, když jsem byl ve Francii," prozradil. Tedy další holka do rodiny k dvouleté Marlen. „Když pak za mnou všechny konečně přijely, tak jsem zase cestoval po zápasech a pořádně jsme spolu nebyli. Ani teď si rodinu neužiju, ale to se nějak vyřeší," uvedl Bohačík, který přispěl k první účasti samostatné české reprezentace mužů na OH.
Naposledy hrál pod pěti kruhy národní tým v roce 1980 v Moskvě ještě jako Československo. „Už jen ta skutečnost, že náš mužský basket se vrací na olympiádu po 41 letech, je fascinující. Pro všechny sportovce je olympiáda největší možná meta. Přiznávám, že jsem se ještě před zápasem s Řeckem podíval na soupeře, kteří by nás v případě postupu čekali, a měl pak zase o kus silnější motivaci se do Tokia probojovat," uvažoval Bohačík.
Reprezentanti se na OH mohou těšit v neděli 25. července na úvodní duel s Íránem, o tři dny později narazí na Francii a v sobotu 31. července na obhájce zlata z minulých tří olympijských turnajů USA. „Nepojedeme se tam jen s nimi jen vyfotit. Každý bude chtít předvést, co umí. Bude skvělé si zahrát proti takovým hráčům," mínil.
Zvlášť olympijský zápas s Francií pro něj jako legionáře ze Štrasburku bude pikantní. „Měl jsem telefon plný zpráv od spoluhráčů z klubu, fandili mi, abych se dostal na olympiádu jako jejich krajané. Jak to už na dovolených bývá, chodí spát později, tak se i dívali a chválili náš výkon," líčil.
„Bavili jsme se pak v šatně s kluky, že jsme pro soupeře asi těžko skautovatelní. Každý z nás je jiný, přitom se každý může v zápase urvat. Dohromady jsme ale skvělá banda, snad se nám tak jako ve Victorii bude dařit i na olympiádě," uzavřel Bohačík.