Basketbalisté vyrazili vstříc asijskému dobrodružství. S varováním, ať nejedí na ulici

K odletu na asijskou misi do pražské Ruzyně přijeli společně autobusem, v netradičních modrých oblecích s barevným proužkem do kostky doplněných o svítivou bílou obuv a všichni měli kufry nabalené pro co nejdelší pobyt. U přepážky doufali, že se pro ně povede vyjednat v letadle místo u nouzových východů, i tak vyhlídka dlouhé cesty byla pro dvoumetrové habány předzvěstí velkého utrpení.

„Snad pomůže spánek, koukneme na nějaké filmy. Tělo si snad řekne samo. Jsem z NBA zvyklý létat, ale i pro mě je sedmihodinový časový posun novinkou," vykládal před více než desetihodinovým letem do Soulu Tomáš Satoranský.

Realizační tým se snažil udělat maximum, aby basketbalistům pomohl s přizpůsobením se časovému rozdílu. „Na doporučení z lékařské fakulty dostali i speciální brýle, které absorbují modré světlo a měly by působit na organismus tak, že mu urychlí srovnání biorytmů," říkal manažer Michal Šob. „Jo, jo, oranžové brýle mají usnadnit adaptaci na časový posun. V kombinaci s těmi obleky působí tak slušivě, že jsme si řekli, že je nasadíme radši až na palubě. Ať jsme za komiky až tam," usmál se kapitán Pavel Pumprla.

Pivot Patrik Auda už má s aklimatizací na východě Asie svou zkušenost a nebyla úplně pozitivní. „Hrál jsem před osmi lety v Číně na univerziádě, tehdy jsme tam byli doslova hozeni do vody, takže dva tři dny jsme byli všichni úplně rozsekaní. Říká se, že co den to vyrovnání s každou hodinou časového posunu, takže bychom to měli díky delšímu pobytu v Soulu měli do začátku mistrovství v pohodě zvládnout," doufal.

Do Soulu přiletí reprezentanti ve čtvrtek před polednem místního času „Pro usnadnění aklimatizace je chceme udržet uměle na nohou, co to půjde, i kdybychom je měli narvat kofeinem, aby šli spát třeba až po osmé večer," prozrazuje manažer Michal Šob, jenž v rámci sponzorských aktivit domluvil v Soulu hned po příletu návštěvu továrny Hyundai.

„Kluci trochu remcali, ale pustit je hned po příletu na pokoje, by byla naše konečná, protože by okamžitě usnuli a vyrovnávání s časovým rozdílem by se jen protáhlo. S trochou humoru jsem jim připomínal, jak si v minulosti stěžovali, že se kolem nich nic neděje. Teď chodí, že se toho děje až moc, tak si musí rozmyslet, co vlastně chtějí," usmál se Šob.

V korejské metropoli se národní tým v posledním přípravném turnaji od soboty utká s Angolou, domácí reprezentací a Litvou. Pak čeká už jen 95minutový přelet do největšího města v Číně, kde na reprezentanty ve skupině vedle Američanů čekají Turci a Japonci. „Pořád máme v sobě touhu být mezi dvěma postupujícími, jinak by ani nemělo smysl tam letět," prozrazuje Satoranský.

Opatrní budou muset v Asii být čeští hráči na jídlo, aby je nepotkaly zbytečně střevní potíže. „Naše nutriční specialistka Zuzana Pavelková Šafářová má mít všechno pod dohledem, přímo na místě se chystá dohlížet na každé jídlo včetně jeho přípravy. Vlastního kuchaře nevezeme, tak daleko ještě nejsme, i když naši rivalové Turci i Američani mají," vysvětluje manažer Michal Šob.

Všem účastníkům šampionátu dokonce přišlo oficiální doporučení nejíst v Číně na ulicí a zejména se vyhnout hovězímu masu, které může obsahovat dopingovými pravidly zakázané látky.

„Pokud by se už hráči přece jen rozhodli jíst venku, mají si vyfotit obchod nebo stánek, kde si to koupí, i jídlo samotné, kdyby, nedej bože, obsahovalo nějakou dopingovou látku, aby mohli zpětně dokázat, kde se jim to v těle vzalo. Paušálně to ale máme nastavené jednoznačně, hráči budou jíst jen v hotelu, kde bude jídlo pod naší kontrolou," říká Šob. „Někam ven se určitě v Koreji i Číně podívat chceme, ale do jídla z nějaké bufetu či tržnice by tam stejně asi moc nikdo nešel. Maximálně dáme někde kafe," uvažoval Satoranský.